Saturační potápěči vydělávají až půl milionu korun měsíčně. Drsnou práci ale zvládne málokdo
Foto: Pexels
4 min
Kovový válec o průměru dva metry. Tři chlapi, kteří se nemohou ani pořádně natáhnout. Čtyři týdny bez čerstvého vzduchu, bez možnosti vystoupit, bez úniku. Když vám doma umře někdo blízký, nemůžete prostě odejít – dekomprese trvá pět dní a rychlejší výstup by vás zabil. Proč lidé dobrovolně vstupují do tohoto pekla v oceánských hlubinách, kde se jejich hlas mění v kačeří pískot a kde sebemenší chyba znamená smrt?
Reklama
Elitní klub, do kterého se nedostanete jen tak
Na celém světě existuje jen úzká skupina profesionálů – zhruba 2 000 až 3 000 aktivních potápěčů. Cesta mezi ně? Brutálně náročná a pekelně drahá.
Ještě než vůbec sáhnete na práci pod vodou, musíte investovat obrovské peníze do výcviku. Kompletní certifikace podle mezinárodních standardů IMCA či britských HSE, kurzy přežití na moři BOSIET, přísné lékařské prohlídky – to všechno vás vyjde na 12 000 až 20 000 liber. V přepočtu 350 000 až 600 000 korun jen za to, abyste mohli začít.
A pak teprve přijde ta skutečná zkouška. Ta, která vás zavře do ocelové rakve na dně oceánu.
28 dní v tlaku 16 atmosfér: Jak to vypadá uvnitř
Celý pracovní cyklus, takzvaný hitch, trvá typicky 28 dní. Během této doby jsou vaše tělesné tkáně plně nasyceny inertním plynem – proto se tomu říká saturační potápění. Odpadá nutnost dekomprese po každém ponoru. Zní to skvěle, že? Jenže realita je mnohem drsnější.
Den 1 až 2: Komprese. Tříčlenný tým vstoupí do těsné saturační komory na palubě lodi. Plocha? Pouhých 10 až 15 metrů čtverečních. Komora se natlakuje na cílovou hloubku – třeba 150 metrů. To znamená drtivý tlak 16 atmosfér. Vzduch nahradí směs helia a kyslíku zvaná heliox. Váš hlas se okamžitě změní v kačeří pískot, takže pro komunikaci s povrchem musíte používat elektronické dekodéry řeči.
Den 3 až 24: Tvrdá práce. Potápěči se střídají v osmihodinových směnách. Dva z nich se přesunou do potápěčského zvonu a sestoupí k pracovnímu místu. Zatímco jeden zůstává ve zvonu jako jištění, druhý vystupuje v obleku vyhřívaném teplou vodou o teplotě 38 stupňů Celsia do ledové čtyřstupňové vody. Naprostá temnota. Svařování nebo řezání potrubí. Jídlo a čisté prádlo vám na palubě podávají pouze přes tlakové propusti.
Den 25 až 28: Kritická dekomprese. Tlak v komoře se pomalu snižuje rychlostí pouhých 1 až 1,5 metru za hodinu. Tento proces nelze za žádných okolností urychlit. Jakékoliv selhání tlaku nebo příliš rychlý výstup znamená okamžitou dekompresní nemoc. Nebo smrt.
Psychologické vězení bez možnosti úniku
Izolace v kovovém válci si vybírá obrovskou daň. Život v neustálém tlaku, bez možnosti úniku, vyžaduje specifický typ osobnosti. Ne každý to zvládne.
Představte si to. Měsíc v kovové trubce. Bez soukromí. Bez možnosti odejít. Bez čerstvého vzduchu.
Mýtus o patnáctiprocentní úmrtnosti a realita dneška
Kolem této profese koluje spousta mýtů. Nejčastější je, že ročně umírá patnáct procent aktivních potápěčů. To je nesmysl, který by během pěti let zlikvidoval celou profesní komunitu.
Tento mýtus vznikl špatnou interpretací starých amerických studií z roku 1998, které odhadovaly celoživotní kariérní riziko v minulém století. V moderní éře po roce 2000 je saturační potápění díky přísným regulacím úřadů jako IMCA nebo norského Havtil jednou z nejbezpečnějších průmyslových činností na světě.
Například v Norsku za rok 2025 nezaznamenali jediné úmrtí, pouze jednu nehodu a dvě lehká zranění na více než 53 000 odpracovaných hodin v saturaci. Reálné riziko úmrtí během celé kariéry se dnes odhaduje na pouhé jedno až dvě procenta.
To neznamená, že je to bezpečná práce. Znamená to jen, že už to není sebevražedná mise.
Pohádkové jmění vykoupené samotou
Extrémní nepohodlí a riziko jsou však vyváženy královským finančním ohodnocením.
Profesionálové pracují za denní sazby ve výši 1 000 až 1 500 liber, což je v přepočtu 30 000 až 45 000 korun za jediný den. Při průměrném pracovním nasazení 120 až 150 dní v roce si vydělají 120 000 až 200 000 liber ročně, tedy přibližně 3,5 až 6 milionů korun.
V přepočtu na aktivní měsíce práce tak jejich reálný příjem činí 300 000 až 500 000 korun měsíčně.
Tyto peníze jsou však vykoupené naprostou izolací od okolního světa a rodiny. Měsíc v kovové rouře. Měsíc bez svobody. Měsíc, kdy nemůžete odejít, i kdyby se doma dělo cokoliv.
Podle komentářů fanoušků na diskusních fórech pro komerční potápěče je to cena, kterou ne každý dokáže zaplatit. Peníze jsou obrovské, ale co s nimi, když vám uteče život?
