Kysané zelí a brambory: Jednoduché jídlo pro dobré trávení
Foto: Marian Weyo / Shutterstock
3 min
Brambory, mouka a kysané zelí. Tři obyčejné suroviny, ze kterých vznikalo jídlo, jež po generace drželo venkov při síle. Zelné halušky bez masa patří k pokrmům, které dnes z českých kuchyní téměř zmizely. Přitom jde o levné, rychlé a překvapivě zdravé jídlo, které má kořeny v tradiční stravě našich předků.
Reklama
Jídlo chudých, které pomáhalo přežít zimu
Není náhodou, že „vrchnost“, která vlastnila lesy a neustále se přejídala zvěřinou, trpěla dnou a mnoha dalšími nemocemi, které byly spojené s nevyváženou stravou. V chalupách chudých lidí, kde se maso jedlo v neděli, o dně ani neslyšeli a pokud šlo o dobré trávení, měli spíš problém sehnat něco na stůl, takže nám naši předci zanechali celou řadu bezmasých a levných jídel, která si občas můžeme připomenout nejen kvůli tomu, že jsou úsporná, ale mnoho z nich obsahuje suroviny jako je třeba kysané zelí, česnek, cibule a další zdravé potraviny.
Zelné halušky se jedly především v oblastech, kde nebylo maso samozřejmostí, na Valašsku, v podhůří Beskyd, v horách na Slovensku (tam se také nazývají strapačky), ale i v některých částech jižních a východních Čech. Byly typickým jídlem zimních měsíců, kdy zásoby čerstvých potravin docházely a kuchyně se musela spolehnout na to, co bylo po ruce: brambory ze sklepa, mouku ze špajzu a kysané zelí ze soudku.
Nešlo o slavnostní jídlo. Zelné halušky se vařily ve všední dny, často k obědu, třeba po práci v lese. Byly rychlé, levné a hlavně syté. Stačilo nastrouhat brambory, přidat mouku, sůl a vypracovat těsto. Halušky se házely do vroucí vody a po uvaření se smíchaly s kysaným zelím, někdy jen krátce prohřátým, jindy lehce podušeným na cibulce.
Levné recepty, který vznikaly z nutnosti
Původ tohoto jídla není spojen s konkrétním autorem ani kuchařkou. Zelné halušky vznikly z nutnosti, jako spousta dalších jídel jako třeba slavná „sedlácká bída“ nebo „uhlířina“. Tato prostá jídla vznikala jako odpověď na chudobu a omezený přístup k potravinám. Brambory se v českých zemích rozšířily v 18. století a rychle se staly základem jídelníčku. Mouka byla dostupná i v horších časech, i když často nebyla v nejlepší kvalitě, a kysané zelí představovalo jeden z mála zdrojů vitamínů v zimě, a proto i v té nejchudší chalupě soudek zelí ve sklepě nikdy nechyběl.
Každý kraj měl svou variantu. Někde se halušky míchaly se zelím syrovým, jinde se zelí nejprve podusilo. V lepších časech se přidávala lžíce sádla nebo osmažená cibulka, ale základ zůstával stejný. Bez masa a dražších přísad.
Proč jsou zelné halušky zdravé
Z dnešního pohledu jde o překvapivě vyvážené jídlo. Brambory dodávají energii a draslík, mouka zasytí a kysané zelí je skutečnou výživovou hvězdou. Bez váhání ho lze v moderním světě označit za superpotravinu. Obsahuje vlákninu, vitamín C a přirozené probiotické kultury, které prospívají trávení.
Právě kombinace jednoduchých sacharidů a kvašené zeleniny dělá ze zelných halušek lehce stravitelné jídlo, které nezatěžuje organismus. Neobsahují maso ani přehnané množství tuků, přesto dokážou zasytit na dlouhou dobu. Pro naše prarodiče to byl běžný oběd. Dnes tak prosté jídlo na stolech moc často neuvidíte. Přitom by mohlo jít o levnou variantu odlehčeného jídla, které zvládne připravit skoro každý nebo jednoduše o poctivý oběd pro obyčejné lidi.
