Ovoce našich prababiček: Mišpule odolává škůdcům a prospívá trávení
Vysaďte si letos ovocný strom, ze kterého budete sklízet plody na Vánoce. Sladké, voňavé s...
V roce 1587 založili Angličané na malém ostrově u východního pobřeží Severní Ameriky první stálou osadu. Když se kolonisté do Nového světa o tři roky později vrátili, po osadnících nebylo ani stopy. Jejich záhadné zmizení dosud nebylo přesvědčivě objasněno.
S nástupem křesťanství docházelo k postupné změně v zacházení s osobami s postižením. Ježíš Kristus, nazývaný „Velký lékař", projevoval soucit s osobami se zdravotním postižením. V Novém zákoně se Ježíšovi často připisuje laskavost a zázračné uzdravování „chromých, slepých a jinak postižených". Svatý Pavel nařídil křesťanům, aby „těšili slabomyslné".
Společné posezení u rodinného stolu, a nemusí to být nutně u večeře, má obrovský přínos jak pro děti, tak pro jejich rodiče. Díky výzkumu, který trval dvě desetiletí, Harvard Graduate School vysvětluje, že pouhých pár minut každý den bez zapnutých obrazovek a skutečného vzájemného spojení přes jídlo může zlepšit fyzické a duševní zdraví všech zúčastněných členů rodiny.
Zaslechli jste někdy něco o tom, že dříve byly potraviny kvalitnější? Pravděpodobně ano. Objektivní fakta hovoří spíš o opaku. Jak to tedy s potravinami v minulosti skutečně bylo?
Při jednom výzkumu zadali vědci skupině lidí se sedavým způsobem života úkol udělat 10 000 rychlejších kroků za den (měřeno na krokoměru). Jejich kondice se zlepšila stejně jako kondice skupiny lidí, kteří chodili na tradiční aerobní cvičení. Je jasné, že „obyčejná“ chůze našemu tělu prospívá. Chodíme dostatečně? A v jakých státech chodí lidé pěšky nejvíce? Asi se budete divit.
První lidé, kteří z kávy získávali energii, ji spíše jedli, než by se ji snažili pít. Smíchání pomleté kávy s horkou vodou je ve skutečnosti dost pokročilý způsob přípravy. Pokud hledáme první příznivce kávy, budou to nejspíše Oromové z Etiopie.
Zmiňuje se o něm kněžna Libuše ve známém proroctví. Dnešní jméno a základy kamenných staveb se však datují až do počátku 14. století, kdy město dostala královna Eliška zvaná Rejčka jako součást vdovské renty.
Je až smutné, kolik obydlí každým rokem mizí. O to horší to je, když zmizí celá vesnice, a to téměř beze stopy. Domky v Košláku ani samotnou vesnici již neuvidíte. Zbyl pouze mech na starých zdech z kamenů. Co o této dávné minulosti víme?
Náš svět je dodnes plný tajemství, která stále čekají na svá rozluštění. K jedněm z nejznámějších a dodnes nerozluštěných záhad Lochnesského jezera, ukrytého ve Skotsku, patří příběh o vodní příšeře, kterou zná celý svět pod jménem Nessie. Pojďme se podívat na tohoto bájného živočicha, který mnoha badatelům stále nedá spát. Je na něm alespoň zrnko pravdy nebo patří Lochneska pouze do říše fantazie?
Vápencový blok o rozloze 40krát 40 km je součástí Kantabrijského pohoří, zde zvaného Cordillera Cantabrica, které se táhne severem Španělska, od západu k východu, kde přechází do menších horských masivů navazujících na Pyreneje.