Vědci odhadli, kdy přijde konec světa. Prognóza je děsivě pravděpodobná
Foto: unsplash
3 min
Pod pojmem konec světa si většinou představíme dopad obřího asteroidu nebo ničivou jadernou válku. Vědci ale upozorňují na mnohem pravděpodobnější scénář. Podle řady studií by největší hrozbou pro moderní civilizaci mohl být postupný kolaps způsobený nadměrnou spotřebou přírodních zdrojů, změnou klimatu a narůstajícím tlakem na ekosystémy.
Reklama
Nejde přitom o předpověď jediného katastrofického dne. Odborníci popisují proces, který může trvat desetiletí a jehož první projevy jsou podle některých z nich patrné už dnes.
Varování staré více než půl století
Jednou z nejznámějších studií zabývajících se budoucností lidstva je Limits to Growth, kterou si v roce 1972 nechal zpracovat Club of Rome. Výzkumníci pomocí počítačových modelů zkoumali, jak se bude vyvíjet svět při pokračování tehdejších trendů růstu populace, průmyslu, spotřeby surovin a znečištění.
Modely neukazovaly "konec světa" v tom apokalyptickém slova smyslu, ale možnost, že bez výrazných změn může během 21. století dojít k poklesu průmyslové výroby, zemědělské produkce i životní úrovně. Nešlo o přesnou předpověď budoucnosti, nýbrž o scénáře založené na různých variantách vývoje.
Překračujeme limity
Na podobné závěry navazuje i výzkum planetárních mezí. Mezinárodní tým vědců upozorňuje, že Země má určité limity, jejichž překračování zvyšuje riziko nevratných změn.
Podle dosud zveřejněných analýz lidstvo překročilo několik těchto mezí, například v oblasti úbytku biodiverzity, změn využívání krajiny, koloběhu živin nebo znečištění životního prostředí. To neznamená, že se planeta zhroutí ze dne na den, ale že se zvyšuje pravděpodobnost problémů, které mohou ovlivnit zemědělství, dostupnost vody i stabilitu společnosti.
Největším nepřítelem je naše vlastní spotřeba
Odborníci se shodují, že hlavním problémem není nedostatek technologií. Výzvou je především způsob, jakým lidstvo využívá přírodní zdroje.
Každoročně nastává takzvaný Den ekologického dluhu, tedy okamžik, kdy lidstvo spotřebuje tolik přírodních zdrojů, kolik je Země schopna obnovit za celý rok. Od tohoto dne žijeme obrazně "na dluh" budoucích generací.
Pokud budou současné trendy pokračovat, mohou se podle vědců stále častěji objevovat nedostatky vody, výpadky zemědělské produkce, růst cen potravin nebo migrace obyvatel z oblastí nejvíce postižených změnou klimatu.
Nejde o předem daný osud
Většina odborníků přitom nepovažuje tento vývoj za nevyhnutelný. Podle vědců existuje řada opatření, která mohou rizika výrazně zmírnit. Patří mezi ně přechod na nízkoemisní energetiku, šetrnější hospodaření s půdou, ochrana přírodních ekosystémů, omezení plýtvání i efektivnější využívání surovin.
Stejně důležité jsou technologické inovace, ale samy o sobě nestačí. Rozhodující bude také způsob výroby, spotřeby a celkové fungování ekonomiky.
Vědecké modely tedy nepředpovídají konkrétní datum, kdy nastane "konec světa". Ukazují spíše možné scénáře vývoje, pokud budou současné trendy pokračovat.
Budoucnost proto závisí především na tom, jak rychle se podaří omezit tlak na přírodní zdroje a přizpůsobit fungování společnosti možnostem planety. Varování vědců tak není proroctvím, ale upozorněním, že čas na změny není neomezený.
