Některá jídla do mikrovlnky nepatří: Houby, rýže či brambory mohou způsobit potíže

A v tom je právě ten zakopaný pes. Existuje totiž celá řada potravin, kterým mikrovlnné záření vyloženě nesvědčí. Nejde jen o to, že by jídlo bylo gumové nebo vysušené. V některých případech se totiž vlivem specifického ohřevu mění chemické složení jídla nebo se probouzejí k životu bakterie, které vám mohou připravit velmi nepříjemné chvíle na toaletě, nebo v horším případě i v nemocnici. Pojďme se podívat na seznam „zakázaných“ potravin, které byste měli ohřívat raději postaru.

Houby: Pochoutka, která se rychle kazí

Houby jsou v české kuchyni fenoménem, ale málokdo ví, že jsou extrémně náchylné na opětovný ohřev. Jsou plné komplexních bílkovin a enzymů, které jsou sice pro naše tělo prospěšné, ale zároveň velmi nestabilní. Jakmile je jednou tepelně upravíte a pak necháte zchladnout, začnou se tyto struktury měnit.

Pokud houby následně šoupnete do mikrovlnky, záření proces rozkladu bílkovin dokončí. Změna struktury bílkovin může vést k vážným zažívacím potížím, nepříjemnému nadýmání a křečím v břiše. Pokud vám houbová omáčka nebo smaženice zbyla, ideálně byste ji měli konzumovat studenou, nebo ji neohřívat vůbec. Pokud už musíte, sáhněte po pánvi, kde je ohřev přece jen o něco šetrnější a rovnoměrnější.

Špenát, celer a řepa: Koktejl dusičnanů

Zelenina je zdravá, o tom není pochyb. Jenže špenát, celer nebo řepa mají jednu společnou vlastnost – obsahují vysoké množství dusičnanů. Ty jsou samy o sobě v přirozeném stavu neškodné a v těle nám nijak neubližují. Problém nastává v momentě, kdy je vystavíte intenzivnímu mikrovlnnému záření.

Mikrovlny totiž mohou urychlit přeměnu dusičnanů na dusitany a následně na nitrosaminy. A tady už končí veškerá legrace. Nitrosaminy jsou známé karcinogenní látky, které rozhodně ve svém obědě mít nechcete. Jestliže si chcete pochutnat na včerejším špenátu, mnohem bezpečnější variantou je krátké prohřátí na pánvi při nižší teplotě. Sice to trvá o tři minuty déle, ale vaše zdraví vám poděkuje.

Kuřecí maso: Pozor na nerovnoměrné teplo

Kuřecí maso je v českých domácnostech stálicí, ale v mikrovlnce se chová trochu jako časovaná bomba. Problém je v tom, že mikrovlnky neohřívají jídlo rovnoměrně. Zatímco okraje talíře pálí, střed může zůstat vlažný. Kuřecí maso má navíc velmi vysokou hustotu bílkovin, které se při tomto typu ohřevu mění jinak než u hovězího či vepřového.

Tím největším rizikem však nejsou jen hůře stravitelné bílkoviny, ale hrozba nákazy salmonelou. Pokud maso v lednici nebylo skladováno v dokonale uzavřeném obalu a mikrovlnka ho neprohřeje dostatečně hluboko až do středu, bakterie přežijí a vesele se množí dál. Pokud kuře druhý den ohříváte, ujistěte se, že je opravdu horké v celém svém objemu, nebo ho raději nakrájejte do studeného salátu.

Rýže: Skrytý nepřítel jménem Bacillus cereus

U rýže nejde ani tak o chemii jako o mikrobiologii. Málokdo ví, že rýže v sobě často nese spory bakterie Bacillus cereus. Tyto spory jsou fascinující v tom, že dokážou přežít i proces vaření. Pokud uvařenou rýži necháte stát delší dobu při pokojové teplotě, spory se aktivují, bakterie se začnou množit a produkují toxiny, které jsou pro člověka nebezpečné.

Mikrovlnka sice rýži prohřeje, aby byla příjemná na jazyku, ale často ji nezahřeje na dostatečně vysokou teplotu po dostatečně dlouhou dobu, aby tyto toxiny zničila. Výsledkem je pak klasická otrava jídlem, kterou si většina lidí mylně spojí s něčím jiným. Rýži po uvaření buď ihned snězte, nebo ji co nejrychleji zchlaďte a dejte do lednice.

Brambory: Riziko botulismu v alobalu

Brambory jsou na tom podobně jako rýže. Nebezpečí nevzniká v mikrovlnce samotné, ale v tom, jak s nimi manipulujeme předtím. Pokud uvařené brambory necháte vychladnout při pokojové teplotě, zejména pokud jsou zabalené v alobalu (bez přístupu vzduchu), vytváříte ideální prostředí pro rozvoj bakterie Clostridium botulinum.

Tato bakterie produkuje jeden z nejnebezpečnějších jedů – botulotoxin. Rychlý ohřev v mikrovlnce tento toxin bezpečně nezlikviduje. Brambory by se měly po uvaření skladovat v lednici bez obalu a při ohřívání je lepší použít troubu nebo pánev, kde teplota působí déle a spolehlivěji.

Pálivé papričky: Domácí pepřový sprej

Tento bod se netýká otravy z jídla, ale bezprostředního fyzického ohrožení. Pálivé papričky obsahují látku kapsaicin, která jim dodává jejich říz. Kapsaicin je těkavý, a když ho vystavíte vysokým teplotám v uzavřeném prostoru mikrovlnky, začne se uvolňovat do ovzduší.

Jakmile pak po „pípnutí“ otevřete dvířka, vyvalí se na vás oblak horkého výparu, který funguje jako domácí verze pepřového spreje. Může vám nepříjemně popálit sliznice v nose, v krku nebo zasáhnout oči. Pokud si chcete ohřát jídlo s chilli, dělejte to raději pod pokličkou na sporáku, kde máte proces pod kontrolou a výpary odcházejí postupně.