Tahle omáčka ze školní jídelny budí větší vášně než svíčková. Ve světě ji považují za kulinářskou katastrofu, my si ji dáváme s chutí
Foto: senkaya / Depositphotos
4 min
Univerzální hnědá omáčka, známá jako UHO, evokuje vzpomínky na školní obědy. Pro jedny noční můra, pro druhé nostalgie a pro mnohé stále oblíbená chuť dětství. Ponoříme se do fenoménu, který přežil generace a dodnes vyvolává silné emoce.
Univerzální hnědá omáčka je lidový pojem pro tmavou omáčku, která byla neodmyslitelnou součástí československých závodních a školních jídelen. Jak samotný název napovídá, její univerzálnost spočívala v tom, že se hodila prakticky ke všemu – od hovězího a vepřového masa přes knedlíky, rýži, těstoviny až po brambory. Málokterá jiná omáčka dokázala být takto všestranná a současně v mnoha případech nevýrazná.
Knedlíky s hnědou omáčkou a kouskem masa. Říkali jsme té hnědé omáčce UHO – univerzální hnědá omáčka – a opravdu jsme se na ni netěšili,
vzpomínají Češi na školní obědy ve svých pamětech. UHO si pamatuje především generace Husákových dětí, pro které byla tato omáčka neodmyslitelnou součástí školního stravování
Receptura, která přežila režimy
Základem klasické UHO je vývar z kostí, cibule, hladká mouka, tuk, sůl a pepř. Na přípravu 10 porcí budete potřebovat 2 litry vývaru z kostí, 500 g cibule, 130–150 g hladké mouky, máslo ve stejném množství jako mouky a dochucovadla
Příprava není nijak složitá: V rozehřátém másle nechte zpěnit nadrobno nakrájenou cibuli, poprašte moukou a umíchejte světlou jíšku. Postupně přilévejte vývar, důkladně rozmíchejte, osolte, opepřete a vařte asi 25 minut. Hotovou omáčku rozmixujte nebo propasírujte
Nechvalnou pověst si omáčka vysloužila především proto, že se v jídelnách často připravovala z levného kostkového bujonu místo kvalitního vývaru. Právě tento faktor spolu s masovou produkcí stojí za špatnou pověstí, která UHO dodnes provází. (zdroj)
Fenomén, který přežil desetiletí
Univerzální hnědá omáčka je jedním z nejvýraznějších prvků české kuchyně minulého režimu. Za socialismu platila za postrach ze školních jídelen, závodních kantýn a nemocnic. Jejím hlavním neduhem byla nedochucenost a nevýraznost.
Známá je například z jídel jako kuřecí prso s broskví a dušené plátky všeho druhu s kolínky či rýží. Přestože má dnes UHO u mnoha Čechů negativní konotace, profesionální kuchaři upozorňují, že správně připravená hnědá omáčka má v gastronomii své místo.
Světový kontext – nejsme v tom sami
Zajímavé je, že podobné omáčky existují i v jiných kuchyních. V angličtině je taková omáčka označována jako "gravy", v němčině jako "Bratensauce" a ve francouzštině jako "Sauce au jus de viande"
Britská omáčka gravy je typickou součástí britské kuchyně a připravuje se ze šťávy uvolněné při pečení masa, vypečeného tuku a vývaru, které jsou následně zahuštěny moukou nebo škrobem. Je chuťově výraznější než UHO díky použití výpeku a podává se například k nedělní pečeni či bramborové kaši.
Moderní školní jídelny mění kurz
Časy se mění a s nimi i školní stravování. V mnoha moderních jídelnách už UHO nenajdete. Například jablonecká Základní škola Šumava je vyhlášená tím, že zde nevaří žádné UHO. Místo toho zde pečou vlastní chleba a servírují pestrou a vyváženou stravu.
Za to málo peněz dělá naše školní jídelna opravdu hodně muziky. Je to tím, že pan vedoucí leží v cenících a má perfektní přehled, kdy koupit třeba kvalitní maso levně. Pečou vlastní chleba, na tom taky ušetříme peníze,
potvrzuje ředitel školy Jan Kolář
Školní stravování jako součást kultury
Školní obědy jsou více než jen nutnost – jsou součástí naší kultury a vzpomínek na dětství. Svíčková na smetaně je považována za "královnu českých omáček", ale i UHO má v našich vzpomínkách své místo. Ať už pozitivní, nebo negativní.
Je fascinující, jak jedna jednoduchá omáčka dokáže vyvolat tolik emocí a vzpomínek. Možná je načase dát UHO druhou šanci – tentokrát v její poctivé domácí verzi, která dokáže překvapit svou plnou chutí a univerzálním využitím.
Tady se můžete podívat na to, jak připravit takovou UHO omáčku: