Vědci objevili neobvyklou reakci zornic u lidí s psychopatickými rysy
Foto: Unsplash
4 min
Lidské oko je odedávna bránou do duše. Když prožíváme hrůzu nebo šok, tělo reaguje bleskově a bez našeho vědomí. Co se ale děje, když tento prastarý poplašný systém úplně selže?
Reklama
Okno do duše, které zůstává zavřené
U zdravého člověka funguje obranný mechanismus naprosto spolehlivě. Spatříme něco děsivého, nechutného nebo ohrožujícího a náš autonomní nervový systém okamžitě aktivuje reakci „bojuj, uteč, nebo dělej mrtvého“.
Do těla se bleskově vylije adrenalin. Zornice se automaticky rozšíří, aby oči dokázaly lépe vyhodnotit nebezpečí. Tenhle mechanismus funguje tisíce let a zachránil nespočet lidských životů.
Když tělo odmítá reagovat na hrůzu
U jedinců s vysokou mírou takzvané primární psychopatie je však všechno jinak. Tato porucha osobnosti se vyznačuje hlubokým nedostatkem empatie, emočním chladem a absencí strachu.
Když je takový člověk vystaven negativním podnětům, jeho zornice zůstávají naprosto stabilní. Bez jakékoliv reakce. Jako by se díval na prázdnou zeď.
Zajímavé je, že při pohledu na neutrální předměty nebo pozitivní obrazy, jako jsou roztomilá zvířata, reagují jejich oči zcela standardně. Jejich tělo zkrátka ignoruje pouze ty podněty, které by v běžném člověku vyvolaly okamžitý stres a odpor.
Průlom za zdmi psychiatrické nemocnice
Tento fenomén detailně zmapovala studie s názvem „Emotional Modulation of the Pupil Response in Psychopathy„.
Publikována byla v odborném časopise Personality Disorders: Theory, Research, and Treatment. Za výzkumem stojí vědecký tým ve složení Dan T. Burley, Nicola S. Gray a Robert J. Snowden z Cardiff University a Swansea University ve Velké Británii.
Výzkumníci pracovali se vzorkem 82 hospitalizovaných mužských delikventů s duševní poruchou, u kterých byla míra psychopatie klinicky měřena pomocí standardizovaného testu PCL-R.
A právě tady přišlo klíčové odhalení.
Když se zornice ani nepohne
Účastníci sledovali na obrazovce různé obrázky – od neutrálních scén přes příjemné podněty až po snímky vyvolávající strach nebo odpor. Současně vědci pomocí přesného očního trackeru měřili změny velikosti jejich zornic.
Ukázalo se, že lidé s vyšším skóre v takzvané afektivně-interpersonální složce psychopatie vykazovali slabší rozšíření zornic při pohledu na negativní podněty. U pozitivních obrázků se podobný efekt neobjevil.
Podle autorů studie výsledky podporují dlouhodobou teorii, že psychopatie souvisí s odlišným zpracováním strachu a dalších negativních emocí.
„Zornice je již dlouho známa jako ukazatel vzrušení člověka. Zornice se obvykle rozšíří, když nás nějaký obraz šokuje nebo vyděsí. Skutečnost, že tato normální fyziologická reakce na hrozbu je u psychopatických delikventů snížena, nám poskytuje zřejmý fyzický marker pro tento stav,“ uvedl Dr. Dan Burley v tiskové zprávě Cardiff University.
Mýtus o odhalení pouhým okem
Internetem se často šíří populární mýtus, že psychopata můžete v běžném životě snadno odhalit pouhým okem podle nenápadného pohybu očí nebo zorniček. Skutečnost je však mnohem složitější.
Tyto změny průměru zornic jsou mikroskopické a lidským okem nepostřehnutelné. Lze je spolehlivě změřit pouze pomocí specializované laboratorní pupilometrie za přísně kontrolovaného osvětlení.
Navíc se nejedná o vědomý pohyb očí, ale o čistě autonomní reflex na emočně negativní podněty, který nelze vůlí nijak ovlivnit ani maskovat.
Autoři studie proto upozorňují, že jde především o zajímavý biologický ukazatel, který může pomoci lépe porozumět fungování psychopatie. Nejde o jednoduchý test, podle kterého by bylo možné někoho diagnostikovat nebo odhalit v běžném životě.
