Nejúchvatnější palác Evropy stojí v Česku a většina Čechů o něm ani neví. Přitom ho mají doslova za rohem

Tento palác je jednou z nejvýznamnějších staveb českého ranného baroka, který se nachází v Praze na Malé Straně a současně zde sídlí i Senát Parlamentu České republiky.

Historický klenot

Na Malé Straně v Praze se nachází jeden z nejvýznamnějších příkladů raně barokní architektury v Česku, Valdštejnský palác. Tato rozlehlá rezidence je součástí velkého komplexu, jehož součástí je i Valdštejnská zahrada a Jízdárna. Dnes v jeho prostorách sídlí Senát Parlamentu České republiky. Tento palác nechal vybudovat Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna (1583-1634), který byl nejen vlivným šlechticem, ale také hlavním velitelem císařské armády. Rezidence vznikla na místě bývalého Trčkovského paláce a přilehlých třiceti domů a zahrad. Ambicí tohoto projektu bylo vytvořit sídlo, které by svou honosností překonalo dokonce i Pražský hrad.

Přečtěte si také

Zlatý klenot skrytý jen pár kroků od Václavského náměstí – turisté ho míjejí, ale vy byste ho…

10. 3. 2025

Na návrhu se podílel i italský architekt Andrea Spezza a na stavbě dále pracovali renomovaní italští odborníci jako Nicole Sebregondi a Giovanni Pieroni. Práce byly zahájeny v roce 1623. Přestože palác vznikal jako velkolepé dílo, jeho zakladatel si jej dlouho příliš neužil. Od roku 1630, kdy se dokončovaly dekorační práce, až do své násilné smrti 1634 zde Valdštejn pobýval přibližně jen jeden rok.

Některé zdroje dokonce zmiňují pouhých 80 dnů. Kvůli obvinění ze zrady byl jeho majetek po smrti zabaven a přešel do rukou Habsburků. Krátce poté jej však za symbolickou cenu získal Maxmilián z Valdštejna, příbuzný vévody. Jeho rodina zde žila přes tři století. Od roku 1945 je palác ve vlastnictví státu a sídlí jako sídlo horní komory Parlamentu.   

Architektura a uspořádání areálu

Rozměry celého areálu jsou impozantní. Dosahují délky 340 metrů a šířky až 172 metrů. Průčelí hlavní budovy směřuje k Valdštejnskému náměstí. Má dvě podlaží, četná okna a je zakončeno množstvím vikýřů. Dominantou průčelí je obraz Panny Marie Klatovské umístěný nad centrálním portálem. Palácová rezidence se rozkládá kolem čtyř nádvoří.

• První nádvoří, původně nazýváno jako Vévodský dvůr, sloužilo vévodovi a jeho rodině. V jeho levém rohu se nachází kaple sv. Václava. Kaple je vysoká 16 metrů. Zdobí ji výjevy ze svatováclavské legendy. Oltář je dílem truhláře a řezbáře Arnošta Jana Heidelbergera a představuje nejstarší barokní památku tohoto druhu v Praze.
• Druhé nádvoří se nachází mezi Valdštejnskou ulicí a traktem bývalé konírny, dnes přebudované na Jednací sál Senátu. Jeho dominantou je socha Albrechta z Valdštejna, který v pravé ruce drží jako symbol své vojenské hodnosti maršálskou hůl. Jedná se o bronzový odlitek z roku 1873.
• Třetí nádvoří je přístupné branou z Valdštejnské ulice. Obklopuje jej čtyřkřídlá jednopatrová budova určená původně pro pážata a jejich preceptora. Budova pokračuje podél Valdštejnské ulice ke Klárovu jako jednokřídlá a palác spojuje s Jízdárnou. 
• Čtvrté nádvoří bylo původně určeno pro hospodářský provoz paláce, ale poté jej začal pro vlastní potřeby využívat Maxmilián z Valdštejna a jeho rodina. Proto se pro něj vžil název Hraběcí dvůr.

Kromě samotného paláce je součástí celého komplexu také Valdštejnská zahrada s bohatou výzdobou a Valdštejnská jízdárna. V interiérech paláce se dochovala řada cenných prostor s původními dekoracemi, množství uměleckých děl a historických předmětů.