Český fousek a jeho přednosti: V terénu spoléhá na paměť i schopnost odhadu
Foto: Flickr user Srinayan Puppala, CC BY-SA 2.0, Wikimedia Commons
4 min
Zatímco vědecké žebříčky řadí hrubosrsté ohaře mezi průměrně inteligentní psy, zkušení myslivci vědí své. Český fousek totiž exceluje v něčem, co žádný laboratorní test neměří - v reálném lovu.
Reklama
Zeptejte se jakéhokoli myslivce, co pro něj znamená inteligentní lovecký pes, a nedostanete odpověď o počtu zapamatovaných povelů. Uslyšíte příběhy o psech, kteří v mlze našli ztracenou stopu, bez povelu změnili směr, aby oběhli neprostupnou houštinu, nebo kteří vycítili nebezpečí dříve než jejich pán.
Český fousek v tomhle exceluje. Jeho „chytrost“ se projevuje v neuvěřitelné paměti na terén, ve schopnosti číst situaci a anticipovat pohyb zvěře. Nepotřebuje neustálé korekce a povely – má vlastní hlavu, ale je to hlava naladěná na lov. Tohle se formovalo staletí pod tlakem přírodního výběru v českých honitbách, kde chyby znamenaly ztrátu zvěře.
Plemeno, které málem zmizelo
Po druhé světové válce český fousek téměř vyhynul. Zůstalo jen několik málo jedinců a čeští chovatelé stáli před téměř nemožným úkolem – obnovit celé plemeno prakticky z ničeho. A povedlo se. Dnes je „čistá česká linie“ definována přísným dodržováním standardu FCI č. 245 a rodokmeny sahajícími hluboko do české historie.
Co přesně fouska odlišuje od jiných drsnosrstých ohařů? Není to jen charakteristický vous a obočí, které mu dodávají nezaměnitelný důstojný výraz. Je to celá stavba těla – suchá ušlechtilá hlava, pevná hřbetní linie, robustní ale elegantní konstrukce. A především ta drsná přiléhavá srst, která funguje jako přirozené brnění proti trní, vodě i extrémním teplotám.
Všestrannost jako hlavní zbraň
Zatímco němečtí krátkosrstí ohaři dominují na polích a labradorští retrívři ve vodě, fousek nabízí něco jiného – nekompromisní všestrannost. Jeho drsná srst ho chrání v trnitých houštinách i mrazivé vodě. Na poli je neúnavný, v lese tichý a spolehlivý.
V České republice musí každý fousek určený k chovu projít náročnými zkouškami – lesními zkouškami, vodními pracemi, zkouškami loveckých vloh. Tyto testy simulují komplexní lovecké situace a jsou považovány za jedny z nejpřísnějších na světě. Pes, který neuspěje, do chovu prostě nepatří.
K tomu přibývají povinné rentgeny kyčlí, doporučená oční vyšetření a minimální známka na výstavě. Tento systematický přístup zajišťuje, že se chovají pouze jedinci, kteří jsou zdraví, typičtí a především plně funkční lovci.
Proč není populárnější
Paradoxně právě tyto kvality brání fouskovi v masovém rozšíření. Není to gaučový povaleč ani módní doplněk. Vyžaduje práci, prostor, výcvik a aktivního majitele – ideálně lovce. Pro běžného městského člověka je často příliš náročný.
Získat fouska s průkazem původu od renomovaného chovatele také není levná záležitost. Není to plemeno masově produkované množiteli. A možná je to tak správně – tyto faktory ho chrání před přemnožením a komerčním chovem, který by mohl ohrozit jeho kvality.
Odkaz za oceánem
Zajímavé je, že zatímco v Česku fousek zůstává spíše klenotem pro zasvěcené, v Severní Americe si vybudoval pověst symbolu kvality. Kluby jako Český Fousek North America importují vysoce kvalitní jedince přímo z České republiky, striktně dodržují české chovatelské standardy a organizují vlastní pracovní zkoušky inspirované českými originály.
Český fousek tak paradoxně nachází své nové ctitele tisíce kilometrů od domova – mezi americkými lovci, kteří ocenili jeho všestrannost a spolehlivost v terénu.
Je tedy fousek skutečně nejchytřejší pes světa? Záleží na tom, co od inteligence očekáváte. Pokud chcete psa, který se rychle naučí padesát triků, podívejte se jinam. Ale pokud hledáte partnera do revíru, který vás nikdy nezklame – psa zrozeného z českých lesů a polí, šlechtěného samotnou přírodou po staletí – pak možná žádný žebříček nepotřebujete.
