Model Aladin právě přepočítal data. Na tuto srážkovou stěnu není Česko vůbec připraveno

Když jsem si dnes ráno otevřel mapy Českého hydrometeorologického ústavu, na chvíli jsem si myslel, že se dívám na archivní záznamy z roku 1997 nebo 2002. Jenže ne – tohle je aktuální předpověď a čísla, která z ní vyplývají, stojí za pozornost. Model Aladin, na který se čeští meteorologové dlouhodobě spoléhají, tentokrát vykresluje scénář, který by nikdo z nás nechtěl zažít.

Co vlastně Aladin vidí

V některých oblastech Moravy, severních a východních Čech se podle aktuálních výpočtů očekávají srážkové úhrny až 150 milimetrů během 24 hodin. Pro představu – to je zhruba dvojnásobek toho, co běžně spadne za celý měsíc. A nejde jen o celkové množství. Intenzita může v bouřkách dosahovat desítek milimetrů za hodinu, což je síla, kterou kanalizace ani malé vodní toky prostě nezvládnou pojmout.

Model pracuje s rozlišením přibližně 2,3 kilometru a časovými kroky po několika desítkách minut. Vstupní data zahrnují satelitní snímky, radarovou síť, údaje z pozemních stanic i balónových sond. Souborová předpověď, která obvykle pomáhá odhalit nejistoty, tentokrát ukazuje znepokojivou shodu – i optimističtější varianty počítají s výrazným překročením povodňových stupňů.

Proč je situace jiná než obvykle

Tady se dostáváme k jádru problému. Samotný déšť, byť intenzivní, by nemusel znamenat katastrofu. Jenže půda v mnoha oblastech Česka je už nyní nasycená vodou po vydatných jarních srážkách. Vsakovací kapacita je prakticky vyčerpaná. K tomu přidejte zbytky sněhové pokrývky v horských oblastech, která se při oteplení začne tavit – a máte kombinaci, která historicky vedla k nejhorším povodním.

Nulová izoterma je mimořádně citlivá na sebemenší výkyvy. V nižších polohách půjde především o déšť. V horách se však může objevit i sníh nebo mrznoucí déšť, což by přineslo další komplikace v podobě padajících stromů a poškozených elektrických vedení.

Které oblasti jsou nejvíce ohrožené

Model Aladin identifikuje několik kritických regionů. Na Moravě jde především o povodí řek Moravy a Bečvy – města jako Olomouc, Přerov, Kroměříž nebo Hranice by měla situaci sledovat s maximální pozorností. Orografický efekt na návětrných stranách Jeseníků a Beskyd zde koncentruje největší úhrny srážek.

Ve východních a severovýchodních Čechách je to povodí horního Labe s přítoky Úpou a Metují. Hradec Králové, Pardubice, Jaroměř, Trutnov – všechna tato města leží v potenciálně ohrožené zóně. Severní Čechy sledují povodí Ohře a dolního Labe, kde Litoměřice a Ústí nad Labem aktivují krizové plány.

Ani Praha by neměla situaci podceňovat. Okrajové části u Vltavy a Berounky mohou zaznamenat rozlivy, byť centrum by mělo zůstat chráněno.

Časový rámec a co to znamená

Předpokládaný scénář počítá s rychlými kulminacemi na menších tocích během 6-12 hodin. Na klíčových řekách jako Morava, Bečva či horní Labe by třetí stupeň povodňové aktivity mohl být dosažen během 24 až 48 hodin. To je relativně krátký čas na přípravu, zejména pro obce bez moderních varovných systémů.

Dopravní infrastruktura bude pravděpodobně zasažena – uzavírky silnic, přerušení železniční dopravy, zatopené podjezdy. Energetické sítě čelí riziku výpadků kvůli zatopeným trafostanicím a pádu stromů na vedení.

Co si z toho vzít

Zajímavé je, jak se tato předpověď liší od těch předchozích. Ještě nedávno se hovořilo o výrazných deštích – dnes už modely ukazují na scénář výrazně závažnější. Spolehlivost predikce se podle meteorologů blíží 90 procentům, což je na poměry střednědobé předpovědi neobvykle vysoké číslo.

Neznamená to, že musíme propadat panice. Znamená to, že lidé v ohrožených oblastech by měli sledovat aktuální informace ČHMÚ, mít připravený evakuační plán a nepodceňovat varování. Armáda je v pohotovosti, záchranné složky se mobilizují. Ale jak ukazuje historie, nejlepší ochranou je vlastní připravenost a zdravý respekt k síle vody.