Kvíz: Kýrův válec – jeden z prvních dekretů o lidských právech
Foto: dynamosquito / Creative commons, CC-BY-SA
3 min
Kýrův edikt je velmi cenný starověký válec, který vznikl jako připomínka nového a lepšího krále. Popisované události jsou navíc věrně předpovězeny v Bibli, což z Kýrova válce dělá artefakt cenný nejen historicky, ale i nábožensky. Zároveň potvrzuje, že v Mezopotámii běžně nový král reformoval, aby se lidem žilo lépe. Možná i proto zde existovala jedna z nejvyspělejších kultur starověku.
Reklama
Popsaný válec
Kýrův edikt je opravdu ve tvaru válce, který se po stranách mírně zužuje. Je vyrobený z pálené hlíny a popsaný po celém povrchu akkadským klínovým písmem. Na délku má 22 cm a šířka je 8 cm po krajích a 10 cm uprostřed v nejširším místě. Jméno nese po achaimenovském perském králi Kýrovi II. Velikém, který Babylon zachránil před bídou a otroctvím.
Noc z 5. na 6. října 539 př. n. l.
Nejvýznamnější město Blízkého a Středního východu mělo skvělou polohu u řeky Eufrat, která napájela vodní příkopy okolo městských zdí a dělala z Babylonu nedobytnou pevnost. Babylon ale nebyl šťastným místem, bohové se od něj odvrátili a tehdejší Novobabylonská říše byla sužována králem Nabonidem.
Podle Bible měl v té době také nastat čas na její osvobození. V Izajášově proroctví najdeme nejen verše o dobytí Babylonu, ale i o tom, že nastalo v míru a s pomocí lsti. Babylon tak připadl Persii. Kýros nařídil odklonit tok řeky Eufrat a jeho vojáci pak přebrodili téměř prázdné příkopy kolem města k jeho otevřeným branám. Kýrův válec vznikl následně po těchto událostech, na jejich oslavu a připomenutí, tedy 539 př. n. l.
1879
V březnu tohoto roku byl Kýrův válec nalezen rozbit na několik dílů v Esagile, v chrámu zasvěceném bohu Mardukovi, v babylonských ruinách, které nejspíš nikdy neopustil. Nález patří prvnímu asyrskému archeologovi Hormuzdu Rassamovi, který žil v Británii. Ten se věnoval archeologii už v mládí, kdy objevil například Epos o Gilgamešovi, a pak po diplomatické kariéře i později, kdy nalezl nejen Kýrův edikt, ale třeba i válec hanebného Nabonida nebo palác Nabukadnezara II.
První listina lidských práv
Kýrův válec ukazuje princip starověké propagandy. V Mezopotámii ale tehdy bylo obvyklé, že na začátku vládnutí král vyvolal reformy. Kýros dobyl Babylon v míru a lidé ho vítali. Na jeho popud pak Mardukovi kněží vytesali do válce jeho deklaraci. Ta připomíná perské vítězství a také ušlechtilost nového krále včetně jeho královského rodokmenu. Text žádá loajalitu novému vládci, který bude ctít kulturu a tradice Babylonu a obnoví zde mír a řád.
Předurčen tomu měl být Kýros samotným bohem Mardukem, kterému je zde i vyřčena prosba o podporu a ochranu králi. Na válci jsou popsány i dobré skutky krále Kýra jako je oprava babylonských zdí, zlepšení života ve městě a také propuštění Židů z otroctví, aby se mohli vrátit do svých domovů.
To, zda je nebo není Kýrův válec první listinou lidských práv, má své zastánce i odpůrce. Íránský šáh ji takto označil a použil pro propagaci vlastní ideologie, která vychází z repatriace Židů v Babylonu. Kýrův válec byl přijat jako národní symbol Íránu.
Britské muzeum
Kýrův válec je umístěn v pokoji 52 v Britském muzeu. Během let, kdy je jeho majetkem, byl celkem čtyřikrát zapůjčen, a to do USA, Španělska a hned dvakrát do Íránu. Ten měl vždy dojem, že válec by měl patřit právě tam, nicméně nepříznivá doba dala vyhrát Britům.
Jak pozorně jste přečetli článek?
