Krása nejhezčí princezny na světě byla opravdu netradiční

V určitých zemích se vkus mužů, co týče žen, prudce měnil. V Persii, kterou dnes již představuje Írán, znázorňovaly pomyslný ideál krásy ženy, jenž nesly rysy především mužské. Jednou z těchto dam se stala perská princezna Anis l-Doleh.

Co způsobilo takový rozruch o princeznině vzhledu?

Tenkrát tolik obdivovaná dívka by dnes již tolik pozornosti se vší pravděpodobností neshledala. Původně se však jmenovala Fatema-soltan. Avšak tenkrát si získala lásku spousty mužů, a to až tak velkou, že kvůli ní až 13 pánů spáchalo sebevraždu. Důvodem se stala neopětovaná láska. To vše i přesto, že její obličej zdobil knír, který je dnes pro dámy velmi netradiční. Ale na přelomu 19. a 20. století však její vousy a srostlé obočí působily jako afrodisiakum. Každá žena, která připomínala svými rysy muže a vážila pár kilo navíc, byla velice vyhledávána a považována za vysoce atraktivní.

Potvrzení toho, že šarm a půvab pro nás navždy zůstanou pouze dobově dočasnými termíny

Princezna Anis l-Doleh je pro nás jasným důkazem toho, jak moc je krása pomíjivá a vždy také zůstane.

Princeznin nemilý osud v mladí

Princezna se narodila zbídačenému rolníkovi z vesnice v Lavasanu, severovýchodně od Teheránu. Poté, co její otec zemřel a matka se opětovně provdala, byla princezna adoptována tetou a strýcem z otcovy strany. Nezvyklou krásou oplývající princezna se s nimi přestěhovala do Dulabu, vesnice nedaleko Teheránu.

Jak se Anis dostala na trůn a zároveň se stala nejoblíbenější manželkou Naser-al-Dina Shah Qajar z 85 dalších žen?

Kariéra krásky Íránu započala v královském harému, kde se ujala jako služebná Jeyrana Forug-al-saltany, což byla oblíbená manželka Naser-al-Dina Shah Qajar. Ten se s ní oženil pouze jako s tzv. dočasnou manželkou. I přes jistá zklamání mnoha tehdejších mužů, okouzlených neobvyklým šarmem této dámy, se v roce 1859 stala jeho oblíbenkyní po smrti Jeyrany. Brzy jí udělil titul Anis-al-dawla, který znamená společnice panovníka. Následně jí při několika příležitostech nabídl změnu z postavení dočasné manželky na trvalou. Avšak byl odmítnut s tím, že se nechce mírnit štěstím, které Anis přineslo její dočasné postavení. Napříč nelehkému soupeření s ostatními manželkami, kterých bylo dokonce až osmdesát pět, si Anis-al-dawla neustále zachovávala první příčku. Avšak ve chvíli, kdy se jeden obdivovatel doslechl, že byla oslnivá princezna vážně nemocná, napsal: „Šáhov harém je omezen na tuto ženu. Pokud zemře, běda Íránu“.

Princezna se dokonce odvážila vyjádřit vlastní názory

Anis byla v historii jedinou ženou, která získala možnost jíst s Naser-al-Dinem. Dále se k němu pravidelně připojovala před spaním poté, co přijímal návštěvy jiných manželek. Byla také jedinou manželkou, která otevřeně vyjádřila svůj názor a veřejně kritizovala vládce, což bylo v její době velice riskantní.

Cesta do Evropy

Přestože Naser-al-Dina pravidelně doprovázela na jeho častých cestách, její velká touha navštívit s ním Evropu se splnila pouze částečně. Na jeho cestě v roce 1873 byla poslána zpět z Moskvy poté, co se ukázalo, že přítomnost zahalených ženy v doprovodu by způsobily problémy protokolu pro hostitelské vlády. Její zklamání prozrazuje zášť, kterou chovala vůči Mirza Hosayn Khan Mošir-al-dawla, předsedovi vlády, kterého považovala za zodpovědného za její přerušenou cestu. Když dorazila zpět do Teheránu, nabídla podporu a povzbuzení jeho nepřátelům a koalici mocných významných osobností se ho podařilo odstranit z jeho funkce po návratu šáha.

Opravdová královna?

Anis-al-dawla byla považována za skutečnou královnu. To, že byla nejoblíbenější manželka nám dokazují některé z jejích funkcí. Přijímala manželky vedoucích zahraničních vyslanectví a hostujících hodnostářů. Také převzala ceremoniální povinnosti vykonávané Mahd-e ʿOlyou, matkou vládce, po jeho smrti.

V čem se lišila od zbylých manželek?

Na rozdíl od jiných manželek, které dostávaly plat a obvykle sdílely ubikace, čerpala příjmy z několika okresů a udržovala nezávislou provozovnu, v níž pracovalo mnoho eunuchů, dozorců, sluhů a služebných.

Dobrovolná ochota princezny

Její velký vliv na šáha znamenal, že ji mnozí žádali o pomoc, k nimž spadá i vlastní rodina. Většina lidí, které princezna poznala, uznala její zbožnost a shovívavost. Všichni se shodují úhlavně na nesmírné inteligenci, kterou princezna překypovala.

Nemilosrdné úmrtí

Feministická ikona historie zemřela v roce 1896 a její věk úmrtí nám není dosud znám. Avšak víme, že manžela přežila jen o pár měsíců. Také se traduje, že zemřela na nemoc způsobenou žalem nad jeho zavražděním.

Princeznu stále obdivuje mnoho historických nadšenců

Život této velice zajímavé princezny se dodnes stal předmětem zájmu velkého počtu historiků, kterými je i dnes stále považována za velmi vzdělanou a pokrokovou ženu. Princezna je námětem učení i v různých zemích na nespočtu univerzitních škol.