Smršť komet, jedna má být mimozemskou lodí
Foto: Triff / Shutterstock
4 min
Poslední týdny jsou z hlediska astronomického pozorování doslova žněmi. Jedna z nově objevených komet je navíc takovou raritou, že mnozí stojí pevně za názorem, že jde o mimozemskou loď. Má na nás navíc zaútočit už za pár dnů.
Reklama
Komety jsou zajímavými úkazy na obloze. Možná si ještě pamatujete letní představení na obloze, když byla viditelná Neowise v červenci roku 2020. Co máme na obloze nyní? No, prý i mimozemskou invazi.
Kometa C/2025 A6 Lemmon
Nádherně zelená kometa s romantickým názvem Lemmon se do blízkosti Země dostane 21. října, tedy asi 90 milionů km od naší planety. Za velmi dobrých podmínek by mohla být viditelná i pouhým okem, ale musíte být na místě bez světelného smogu a musí být zcela jasná obloha.
Hledejte po západu Slunce nízko nad obzorem na severu až severozápadě.
Kometa C/2025R2 (SWAN)
Bude dobře vidět jen o den dříve, 20. října, na opačné straně než Lemmon. Po západu Slunce ji hledejte na jihozápadní obloze, také velmi nízko nad obzorem. Její viditelnost je však horší, takže se doporučuje dalekohled. S dobrou technikou ji lze i dobře vyfotografovat.
Kometa 1I/ATLAS
1I/ATLAS byla objevena v červenci letošního roku. Brzy se ukázalo, že její oběžná dráha je netypická, nesleduje uzavřenou dráhu kolem Slunce, tedy jde o kometu pocházející mimo naši sluneční soustavu. Později se ještě ukázalo, že má jiné chemické vlastnosti než pro naši sluneční soustavu typické komety, což tyto závěry ještě posílilo.
Začátkem října proletěla kolem Marsu, během října pak proletí za Sluncem, v březnu 2026 poletí kolem Jupiteru a naši sluneční soustavu tak opustí.
K Zemi bude kometa nejblíže v pátek 19. prosince 2025 ve vzdálenosti 1,797478 astronomických jednotek, neboli 268 898 938 kilometrů.
Posílilo to ale taky konspirace.
Jde o mimozemský objekt?
Kdoví, jestli má cenu kupovat vůbec vánoční dárky? I skeptické články připouští, že jsou mnohé věci, které o kometě nevědí. Na stranu druhou, podobné typy mezihvězdných komet tu už v minulosti byly, nejde tedy o vyloženě první průlet podobného tělesa. Nejde o nic mimořádného, jak se konspiračních článcích většinou prezentuje.
Teorie ale neutichají.
Avi Loeb si je jistý, že nejde o přírodní objekt
Jedním z nejvýraznějších podporovatelů této teze je Avi Loeb, izraelsko-amereický teoretický fyzik, který je od roku 2007 ředitelem Institutu pro teorii a výpočty na Harvardské univerzitě. Poukazuje ve své studii na nesrovnalosti v chování komety
A dále rozvíjí teorie o dalších náhodách, které jsou přinejmenším zarážející. Objekt se přibližuje k planetám naší sluneční soustavy v přesně vypočítaném čase, kdy se jim nejblíže, příliš zvláštní na to, aby šlo o náhodu. Přirozená pravděpodobnost takového přirozeného průletu uvádí na je pět tisícin procent.
Že jde o přírodní objekt vidí na pravděpodobnost pouhých dvou desetin procent.
Útočné okno otevřeno ještě před Mikulášem
To s sebou strhlo vlnu pozornosti a spekulací o útoku mimozemšťanů, aktivací nejrůznějších energií, záleží na to, co která skupina dlouhodobě propaguje.
Kdy tedy skončí svět tentokrát po útoku mimozemšťanů. Loeb uvádí tzv. „útoční okno“ na rozmezí od 21.11. do 5.12. 2025.
Koncem října objekt prolétá kolem Slunce, pro nás je tedy neviditelný. Loeb se domnívá, že to může být doba, kdy se objekt připravuje nerušen na útok nebo k vypuštění sond, jež později k Zemi doletí.
Od poloviny listopadu do prosince může ATLAS již dosáhnout Země a uvést svůj plán do praxe. Jen nevíme, bude-li přátelský, nebo nepřátelský. Varuje, že vlády by se měly připravit, protože koncem roku může být hlavní téma právě toto.
