Kočárek, plenky ani klasické kojení v Arktidě neexistuje. Dosud nepřekonaný víceúčelový vynález pro přežití inuitského nemluvněte

Kočárek, plenky ani klasické kojení v Arktidě neexistuje. Dosud nepřekonaný víceúčelový vynález pro přežití inuitského nemluvněte

Foto: Depositphotos

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Slovo amaat se klidně mohlo stát jedním z mála inuitských slov mezinárodního významu, stejně jako anorak a kajak. Je to totiž nadmíru účelná část oblečení, kterou lze použít jako vrchní část oděvu matky, jako dětskou kolébku, či jako batoh.

Amaat je ženský protiklad mužského anoraku. Jeho zvláštní charakteristikou – kromě ozdob - je obrovská kapuce a velmi široká zádová část. Ozdoby jsou většinu bílé a kožené proužky vsazené do švů, a později také přišívané skleněné korálky, jak píše Ole G. Jensen, autor knihy Střípky grónské kultury, kterým se v našich článcích o arktických obyvatelích inspirujeme pravidelně. Jako dánský spisovatel a fotograf, dlouholetý ředitel grónských muzeí, expertní znalec místní kultury a umění a milovník největšího ostrova světa ví o jejich nepříliš známém světě naprosto nejvíc. Jeho knihu do češtiny přeložil velký popularizátor ostrova a dlouholetý velvyslanec v Dánsku Zdeněk Lyčka.

Teplo = přežití nomádských národů

Amaat musí udržovat matku a především dítě v teple – což je v arktickém klimatu životně důležité. Když matka provádí své každodenní činnosti, dítě jí leží na zádech, má pocit bezpečí a tepla a cítí v kapuci uklidňující pohyb. Dobře promyšlený a praktický kus oblečení pro nomádský národ!

Jednorázové ani látkové plenky by neprošly

V amaatu se nosila i novorozeňata a jako pleny se používaly sobí kožešiny a mech!

Prso jako samoobsluha

Díky široké zádové části se dítě může snadno přesunout k prsu, aniž by bylo vystaveno mrazu. Dítě se nosí v amaatu do dvou až tří let věku. Aby límec moc neškrtil a dítě zůstalo nahoře a příliš se nekymácelo, vede z přední části obleku kolem zad šňůra, která se zavazuje vpředu, popisuje dopodrobna Ole G. Jensen.

Reklama

Jako v klokaní kapse

Velká kapuce umožňuje starším dětem vyhlížet ven a zároveň nebrání proudění vzduchu, takže dítě může dýchat, i když leží v kapuci hodně hluboko. Amaat nosily taky mladé dívky, které se staraly o své mladší sourozence.

Tulení kůže na holo a chlupem dovnitř

Podle Jensena se oblečení pro ženy vyrábí ze stejných materiálů jako oblečení pro muže, to znamená z různě upravených tuleních kůží. Spodní oblečení se v zimě nosí na holém těle a svrchní oblečení srstí dovnitř. Mezi těmito dvěma vrstvami kůže vzniká vzduchová kapsa, která dobře izoluje proti mrazu. Oděv má vpředu i vzadu cípy, které jsou nejdelší na ženských šatech.

Střih amaatu i bez Burdy

Veškeré míry k novým šatům se braly od oka a všichni znali střih tak dobře, že mohli stříhat bez něho. Pomocí ulu – nože pro ženy (psali jsme o něm v našem článku Ulu, nůž pro ženy, používají Inuitky téměř 5000 let. Na ryby, kůže, oblečení i řezání dětských vlasů) – odřezávali kůži od masa, aniž poškodili srst.

Bílá pro východní pobřeží

Bílý bavlněný amaat je dnes součástí východogrónského kroje, jenž se svým jednoduchým a hezkým vzezřením liší od všeobecně známého pestrobarevného kroje ze západního prostředí.

Co funguje odpradávna, netřeba modernizovat

Starší nálezy grónského oblečení ukazují, že oblékání dodnes nedoznalo podstatných změn. Lidé prostě našli pro život v Arktidě optimální design.

Přežiješ, když se poučíš od místních

Je rovněž charakteristické, že oblečení se téměř nezměnilo navzdory zavedení střelných zbraní a jiných metod lovu. Stejně charakteristické je to, že první objevitelé Arktidy dosáhli úspěchu, až když začali používat inuitské oblečení a inuitský způsob cestování, praví autor knihy Střípky grónské kultury Ole G. Jensen. Oblečením otrlých seveřanů se budeme jistě zaobírat i v našich dalších článcích.

Reklama
Zdroj článku:
JENSEN, Ole G. Střípky grónské kultury. Praha: Triton, c2010. ISBN 978-80-7387-407-0
Reklama