Evropou se šíří dvoumetroví hadi. Útočištěm se jim stávají řeky a rybníky
Foto: Eduardo Estellez / Shutterstock
3 min
Evropa se kvůli změně klimatu stává stále více útočištěm druhů, které jsme tu dosud neznali. Kromě jedovatých zápřednic a dnes již běžných kudlanek se na seznam dostávají i dvoumetroví hadi.
Reklama
Obří hadi se začínají objevovat kolem jezer a řek v Evropě, ačkoliv jejich domovinou jsou spíše středomořské lokality. Konkrétně jde o dva druhy užovek, které svým vzhledem dokáží pořádně vystrašit. Budou v příštích letech také u nás? Není to vyloučeno.
První pozorování jsou dokumentována v oblasti Bavorska, kam se tyto obří užovky pravděpodobně dostaly přirozenou migrací. Tyto a jiné původně jihoevropské druhy, včetně hmyzu, například jedovatých zápřednic, se posunují stále více na sever.
Užovka čtyřpruhá
Především ve Francii je známá užovka čtyřpruhá, která dorůstá až jednoho metru a není pro lidi nebezpečná. Je původem z Itálie, Řecka a jižních zemí a je považována za největšího hada Evropy.
Miluje suchá, skalnatá místa, louky a otevřené lesy, kde loví malé hlodavce a savce, nepohrdne ani ptáky a jejich vejci. Některé kusy byly k vidění v Bavorsku, byť donedávna tu tento druh užovky vůbec neznali. Místní veterinář sdělil televizi Deutche Welle, že je pozorována na okrajích lesů a na loukách.
Některá zvířata se sem dostala pravděpodobně přirozenou migrací z teplejších stanovišť. Podle Markuse Baura a stanice Reptilienauffangstation München bylo v Bavorsku poblíž Mnichova za posledních pět let hlášeno přibližně patnáct užovek čtyřpásých, uvádí web modesettravaux.fr.
Užovka zmije (Užovka maurská)
Tomuto kostičkovanému hadovi se někdy přezdívá „falešná zmije“, protože svým zbarvením dokáže zmiji velmi věrně napodobit. Světlý, zelenošedý až okrový had má na těle tmavé skvrny, které vytvářejí vzor připomínající zmijí klikatou čáru nebo kostičky. V případě ohrožení se stáčí, syčí a zplošťuje hlavu.
Dnes je běžná především ve Španělsku a na Mallorce, ale vyskytuje se také ve Francii. V Africe obývá části Sahary, přestože by se mohlo zdát, že had žijící v poušti vodu nepotřebuje. Opak je pravdou. Užovka maurská je silně vázaná na vodní zdroje, protože její potravu tvoří především žáby, ryby a další drobní živočichové žijící ve vodě nebo v její blízkosti. V Evropě proto vyhledává hlavně mokřady, břehy řek, rybníky a další vlhká stanoviště.
Užovka maurská | Zdroj: Pedro Luna / Shutterstock
U obou hadů platí, že mohou mít různou barvu, rozhodující je však kresba. Podklad ale může být od hnědavo šedých odstínů až po okrově žlutavé.
Jsou pro lidi nebezpečné?
Užovky jsou obecně velmi plašší hadi. Pokud mohou, člověku se vyhnou. Užovka může v případě silného vyprovokování a ohrožení kousnout, její jed však není tak silný a kousnutí nebývá příliš hluboké. Obecně jde o velmi vzácné případy. Užovka se raději člověku klidí z cesty, než aby na něj zaútočila.
