Muchovy Hradčany: Chybějící zoubkování změnilo obyčejnou poštovní známku v raritu
Foto: Pexels
3 min
Filatelie je svět, kde o hodnotě rozhoduje i nepatrný detail. Stačí chybějící zoubkování a z běžné známky se stane rarita za tisíce korun. Právě takový příběh má stohaléřová známka s motivem Hradčan z roku 1918. Jde o variantu, za kterou dnes sběratelé platí až 10 000 Kč.
Reklama
Když se v roce 1918 rodilo Československo, potřebovalo i vlastní poštovní známky. Alfons Mucha navrhl ikonickou sérii Hradčany, která se stala symbolem nové republiky. Mezi desítkami variant a nominálních hodnot vyniká jedna konkrétní podoba – stohaléřová známka s chybějícím zoubkováním, jejíž hodnota dnes dosahuje až 10 000 korun.
Proč je to taková rarita?
Když se první Hradčany začaly tisknout, tiskárna ještě neměla k dispozici perforační stroje na zoubkování známek. Ty dorazily až o několik měsíců později, navíc v různých typech a provedeních. První československé známky proto šly do oběhu úplně bez zoubků a lidé je museli z archů odstřihovat nůžkami.
Velké firmy, hlavně banky a podniky s obrovským množstvím pošty, si později vyjednaly povolení perforovat známky samy. Některé pošty si dokonce vytvářely vlastní způsoby děrování archů dodaných z Prahy. Výsledkem byl doslova chaos různých perforací — od oficiálních až po lokální a soukromé úpravy, někdy dokonce kombinované na jediné známce.
Teprve když tiskárna získala vlastní perforační stroje, začalo se rozlišovat mezi „oficiálním“ zoubkováním přímo z tiskárny a neoficiálními variantami vytvořenými jinde. Specializované filatelistické katalogy dnes rozlišují několik základních oficiálních typů perforace a vedle nich ještě množství dalších neoficiálních variant.
Které Hradčany jsou nejcennější
Největší sběratelskou hodnotu dnes mají především nezoubkované Hradčany z prvních tisků, protože se vyrobily v omezeném počtu. Cenné jsou ale také různé chybotisky a tiskové odchylky — například posunutý tisk, převrácené motivy, chybějící části kresby, výrazné barevné odchylky nebo známky vytištěné na neobvyklém papíru. Právě podobné „chyby“ dělají ze zdánlivě obyčejné známky raritu. Ve filatelii totiž často platí, že čím neobvyklejší výrobní odchylka, tím je známka vzácnější a dražší.
Kolik jich ještě existuje
Přesný počet dochovaných exemplářů této varianty nikdo nezná. Mnoho kusů možná ještě leží v krabicích na půdách, kde čekají na objevení. Odhaduje se, že nekatalogizovaných exemplářů může být stále několik desítek, což udržuje trh v napětí.
Muchovy Hradčany nejsou jen kouskem papíru s perforací. Představují kus historie, umění i řemeslné preciznosti. Každá známka je otiskem doby, kdy se rodil nový stát a kdy se i v detailech jako je poštovní známka hledala vlastní identita.
Pro sběratele je tato varianta výzvou – najít ji, ověřit, zařadit do sbírky. Pro investory pak zajímavou alternativou, jak diverzifikovat portfolio. A pro milovníky historie? Hmatatelným spojením s érou, kdy Alfons Mucha tvořil symboly mladého Československa.
Možná právě teď leží podobná známka v nějaké staré krabici na půdě. Možná čeká na okamžik, kdy ji někdo vezme do ruky, podívá se blíž a uvědomí si, že drží v prstech malý poklad. Protože ve filatelii platí: detail dělá rozdíl mezi běžným a vzácným.
