Česko dostane od EU další facku. Od dubna začne platit zákon, který nepotěší nikoho

Od dubna 2026 čeká české zaměstnavatele zásadní proměna komunikace se státem. Jednotné měsíční hlášení má nahradit šest různých výkazů, ale přípravy provází nejistota a obavy z nákladů.

Když jsem poprvé zaslechla o projektu JMHZ, znělo to jako splněný sen každého, kdo se kdy potýkal s měsíční administrativou kolem mezd. Jeden formulář místo šesti – konec běhání mezi finančním úřadem, sociálkou a zdravotními pojišťovnami. Jenže čím víc se blíží datum spuštění, tím víc otázek zůstává nezodpovězených.

Co vlastně JMHZ nahradí?

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele má ambici sloučit přehled o výši pojistného pro správu sociálního zabezpečení, přehled o platbě pojistného pro zdravotní pojišťovny, měsíční část vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti, potvrzení o zdanitelných příjmech pro zaměstnance, oznámení o nástupu či ukončení zaměstnání a podklady pro žádosti o dávky nemocenského pojištění. Šest různých termínů, šest různých systémů – vše v jednom.

Na papíře to vypadá skvěle. V praxi ale firmy čelí realitě, která je mnohem komplikovanější než marketingové sliby o zjednodušení.

Detailní data jako nikdy předtím

Zásadní změnou není jen sjednocení formulářů, ale především rozsah a detail požadovaných informací. JMHZ bude poprvé plně personifikované – rozepsané na každého jednotlivého zaměstnance. Firmy budou muset vykazovat všechny druhy příjmů včetně prémií a benefitů, detailní odpočty a srážky, záznamy o omluvených nepřítomnostech s přesnými daty, rozsah úvazku a jeho změny, skutečně odpracované hodiny i parametry dohod o provedení práce a pracovní činnosti.

„Je to, jako by si stát chtěl pořídit detailní kopii vašeho HR a mzdového softwaru. Rozhodně to není jen o nahrazení šesti formulářů jedním. Je to o dramatickém nárůstu detailu,

říká zdroj z jedné z největších účetních firem.

Samotná data o absencích a odpracovaných hodinách firmy samozřejmě evidují. Jejich systematické předávání státu v takto detailní formě je ale novinka, která vyvolává diskuse o ochraně soukromí i o tom, zda je takový rozsah skutečně nezbytný.

Technologická výzva za miliony

Pro IT oddělení a dodavatele mzdového softwaru představuje JMHZ obrovskou zakázku – a zároveň noční můru. Očekávají se masivní softwarové úpravy, integrace přes API rozhraní pro automatizované odesílání, implementace stovek validačních pravidel a zajištění bezpečnosti při přenosu citlivých dat.

Náklady na úpravy systémů půjdou u středních a větších firem do milionů korun, nemluvě o školení zaměstnanců. Malé firmy spoléhající na externí účetní nebo jednoduché nástroje se ocitnou v nezáviděníhodné situaci – jejich dodavatelé softwaru si za novou funkcionalitu nechají zaplatit.

Komunikace se státem má probíhat přes strukturované formáty XML nebo JSON. To je standard, ale bez detailních specifikací nemohou vývojáři začít pracovat. A právě specifikace jsou zatím největším otazníkem.

Čekání na pravidla hry

„Čekáme na detailní XSD schémata pro XML nebo JSON schéma, které přesně popíše strukturu a povinnosti jednotlivých položek. Bez toho nemůžeme začít s vývojem a testováním,

vysvětluje analytik jedné softwarové společnosti. Každý den prodlení znamená větší tlak na všechny zúčastněné.

Podání JMHZ má být možné přes datovou schránku, speciální portál podobný Moje daně, nebo prostřednictvím API rozhraní. Právě API je klíčové pro větší firmy, které potřebují automatizované řešení. Jeho specifikace jsou ale stále v nedohlednu.

Legislativní změny na obzoru

Zavedení JMHZ vyžaduje úpravy v zákoně o daních z příjmů, zákoně o pojistném na sociální zabezpečení, zákoně o veřejném zdravotním pojištění, zákoníku práce i zákoně o nemocenském pojištění. K tomu přibudou desítky prováděcích předpisů.

Mnoho z těchto změn je stále v legislativním procesu, což prohlubuje nejistotu firem, které se chtějí připravit, ale nemají na co.

Riziko chyb se násobí

Dosud se chyby řešily separátně s jednotlivými institucemi. JMHZ to změní – jedna chyba se promítne všude najednou. Hrozí finanční sankce za opožděné podání nebo chybné údaje, penále za pozdní platby a především složitější opravy, protože se budou muset řešit s jedním komplexním hlášením sdíleným třemi institucemi.

„Pokud uděláte chybu v JMHZ, nebudete mít problém jen s finančákem, ale hned se třemi institucemi najednou,

varuje daňový poradce.

Testování jako klíč k úspěchu

Ministerstva deklarovala záměr poskytnout testovací prostředí před ostrým startem. Konkrétní harmonogram ale chybí. Firmy přitom potřebují měsíce na otestování systémů, proškolení lidí a ověření funkčnosti.

Pokud specifikace nepřijdou nejpozději začátkem roku 2025, hrozí, že JMHZ bude spuštěno bez dostatečné přípravy. A to by znamenalo chaos, který si nikdo nepřeje.

Co z toho plyne?

JMHZ má potenciál skutečně zjednodušit administrativu – ale až po náročném přechodovém období. Státu přinese lepší přehled o mzdové struktuře, efektivnější kontroly a nástroje proti šedé ekonomice. Pro firmy to znamená počáteční investice, přetížení personálu a nutnost přenastavit interní procesy.

Největší problém není samotná myšlenka sjednocení. Je to tempo, nejistota a nedostatek informací v situaci, kdy do spuštění zbývá relativně málo času. Účetní a personalisté, kteří to budou muset dennodenně řešit, si zaslouží jasná pravidla – a ta zatím nemají.