Archeologové vykopali 3000 let starý poklad. Jedná se o jeden z nejvýznamnějších objevů z biblického období
Foto: NewAfrica / Depositphotos
3 min
Poblíž archeologického naleziště starověkého města Megiddo našli archeologové 3000 let starou keramickou nádobu plnou šperků. Soudě podle stylu a materiálů však pravděpodobně nepochází přímo z Izraele.
Když archeologové v nalezišti poblíž města Tel Magiddo na severu Izraele našli v roce 2010 keramickou vázu, ještě netušili, jak kvůli ní budou mít v nadcházejících letech napilno. Zprvu se nezdálo, že se jedná o příliš velký objev, tudíž byl předmět zařazen na čekací listinu k molekulární analýze a až teprve poté se dostal k dalšímu zkoumání. Při šetrném čištění nádoby se z ní ovšem nečekaně vyplavila tkanina, do níž byly zabalené šperky, včetně pečetních prstenů, zlatých náušnic i stovek korálků. Jedná se o jeden z nejvýznamnějších objevů z biblického období, z rané doby železné, kdy toto místo osídleno kanaánským společenstvím těsně před tím, než bylo začleněno pod Izraelské království.
Rodinné šperky vyšší společnosti
Šperky se pravděpodobně datují až do období zhruba 1 100 let před naším letopočtem a jejich majiteli byla pravděpodobně rodina pocházející ze starověké kanaánské vyšší společnosti.
Můžeme odhadovat, že to byla bohatá rodina, pravděpodobně patřila mezi vládnoucí elitu,
uvedl k objevu Jisrael Finkelstein z telavivské univerzity, vedoucí týmu archeologických vykopávek v Magiddu. Finkelstein se zároveň domnívá, že s ohledem na důkladné ukrytí šperků je někdo z rodiny do nádoby pravděpodobně schoval a z nějakého důvodu už se pro ně nestihl vrátit a uložit na obvyklé místo.
Jeden z nejvýznamnějších izraelských objevů
Mezi šperky bylo nalezeno několik velkých náušnic a pečetních prstenů ve velmi dobrém stavu, stejně tak i možná na tisíc malých korálků ze zlata, stříbra nebo karneolu, polodrahokamu oranžového až jantarového odstínu. Jedním z nejvzácnějších šperků v této sbírce jsou zlaté náušnice s postavičkou pštrosa. Další ze zlatých náušnic byly naopak zdobeny rytinou ve tvaru divokých koz.
Podle odborníků takový styl šperků však spíše odpovídá starověkému Egyptu. Unikátnost předmětů pomůže často výzkumníkům odhalit jejich historické a kulturní zázemí. Je proto otázkou, zda byl výrobce šperků pouze ovlivněn tehdejším egyptským vkusem, anebo byly šperky do této oblasti dovezeny z ciziny. Megiddo bylo tehdy významných obchodním centrem, a objev tudíž může leccos naznačit o dřívějších mezinárodních vztazích.
Zlatý prsten z dob Alexandra Velikého
Tato nádoba se šperky přitom nejsou zdaleka jediným pokladem, který se na území Izraele našel. V roce 2024 se přímo v Jeruzalémě našel 2 300 let starý zlatý prsten se vzácným kamenem, pravděpodobně z perského a raného helénského období. Zlaté šperky byly hojně nošeny za vlády Alexandra Velikého, který je mimo jiné vozil na svých cestách. Cennosti a šperky byly znakem tehdejší doby a nesměly chybět ani jako dekorace mnohých slavnostních událostí.