Lidové obyčeje a zvyky jsou něco, co nás od pradávna spojuje
Foto: AzurPro / Depositphotos
3 min
Co se vám vybaví po vyslovení výrazu „české tradice“? Jsou to Vánoce, Velikonoce nebo maškarní průvody? Před staletími naši předci dodržovali řadu tradic, v čase ale většina z nich opadla. Pojďme se podívat na ty, které se v našich zvycích drží nebo se vrací do módy.
Reklama
Historie tradic je opravdu bohatá
Lidové zvyky a obyčeje nás provází snad už od pravěku. K jejich rozvoji, ale i úpravám, začalo docházet od 18. století, respektive především začátkem toho následujícího. V našich zemích začala probíhat průmyslová revoluce a některé zvyky tak bylo třeba upravit. Jiné se naopak posílily, především směrem k úrodě. Historie lidových obyčejů a zvyků je opravdu bohatá, v minulosti bychom jich našli hned desítky, které během roku naši předkové absolvovali. Patří mezi ně například Božitělové obyčeje, pálení výročních ohňů, posvícení, sklizňové slavnosti nebo advent. Při něm se pořádaly například obchůzky Lucek nebo Barborek. Při takové události vycházely bíle oděné ženy a kázaly dětem, aby se modlily, nebo je strašily.
Tradice držíme i dnes
I ve dnešním moderním věku najdeme spoustu tradic, které se (byť někdy v upravené formě) dochovaly. Typickým příkladem může být právě advent, Velikonoce či svátek Tří králů. Věřím, že pro mnoho z nás jsou tyto sváteční dny spojené s nabráním klidu, energie a především k poklidnému setkání s rodinou. Vždyť co je lepší než obejít s pomlázkou blízké, zastavit se u lahodného svařáku nebo se sejít společně u vánočního stromu a zpívat koledy? V dnešní uspěchané době se také některé tradice vracejí. Může se jednat o zvyky, které se doposud držely pouze na některých místech země, zejména na Moravě, nebo o obyčeje obnovené.
Žehnání zvířat a masopustní průvody
Masopustní průvody mají v naší společnosti silnou tradici. A právě ve dnešní době se vrací do stále více měst a obcí. Fašank, jak se lidově této tradici říká, má kořeny dokonce až ve starověkém Římě. Některé z masek představují i zvířata. I k nim se váže nespočet tradic a jednou z nich, která se opět vrací do módy, je i žehnání zvířat. To například obnovuje i římskokatolická farnost Dlouhý most na Liberecku.
„To (žehnání) vzniklo na základě dotazu dětí tady ze školy, které mě viděli, když žehnám motorkářům, tak jeden chlapeček přišel a říká: A myslíte, že byste mi mohl požehnat pejska? Takže jsem nad tím začal přemýšlet, protože Bůh stvořil jak člověka, tak i zvířata a zvířata dali jemu k užitku, ale i k radosti,“ vysvětlil jáhen Michal Olekšák. Ten k žehnání využil mezinárodní den zvířat, který se koná 4. října.
Na dnešní téma bychom mohli najít řady článků, rozhovorů, a dokonce i televizních dokumentů. Lidové obyčeje a zvyky jsou něco, co nás od pradávna spojuje. Je to krásná oblast lidové tvořivosti a sounáležitosti. Stojí proto za to, abychom je udržovali a vraceli se k těm původním.
