Když ještě Sahara byla rájem na zemi
Foto: Ralf Steinberger / Creative commons, CC-BY, https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/legalcode.cs
4 min
Sahara, největší poušť světa, nebyla odjakživa jen nehostinnou a vyprahlou planinou. Kdysi připomínala více oázu než poušť. Jak vypadala před 10 000 lety a jaké byly příčiny této změny?
Reklama
Fakta o současné Sahaře
- rozloha 9 200 000 km2 z ní činí největší poušť světa a třetí největší pustinu (po Antarktidě a Arktidě)
- zaujímá 30,4 % z rozlohy afrického kontinentu
- na délku měří 4 800 km a na šířku 1 800 km
- panují zde extrémní teploty: průměrné nejvyšší teploty vzduchu dosahují okolo 39 °C; roční průměr činí 20 °C; teplota země může vyšplhat až na okolo 80 °C; noční teploty v průměru dosahují jen 13°C až 20°C
- je zde extrémní sucho, roční srážkový úhrn zde tvoří pouhých 10 - 25 cm
- jedná se o jednu z nejřídčeji obydlených oblastí světa: odhad počtu obyvatel se pohybuje okolo 2,5 milionu, což je 0,4 osoby na 1 km2
Sahara nebyla vždy jen obřím pískovištěm
Výzkum ukazuje, že v době před asi 11 000 lety byla Sahara pokrytá vegetací a rozprostíralo se zde také obrovské jezero o rozloze asi 42 000 km2.
Rostly zde lesy, tekly četné řeky i říčky, nacházelo se tady množství rozlehlých jezer. Na rozsáhlých travnatých pláních se pásla stáda divokých zvířat. Buvolů, antilop, pakoňů, zeber, slonů… Jezera byla plná ryb a krokodýlů, u jejich břehů lenošili hroši. Vypadalo to tu jako obří zelená oáza, doslova ráj na zemi.
Příčiny proměny ráje v poušť
Přibližně mezi lety 8 000 a 4 500 před naším letopočtem se Sahara začala měnit. Stávala se stále sušší, písečné duny se rozšiřovaly, až vznikla obrovská nehostinná pustina v dnešní podobě. Přesné příčiny nejsou známy. Existuje více možných hypotéz. První skupina hypotéz připisuje přerod Sahary přírodním vlivům, druhá se přiklání k následkům lidské činnosti.
Přírodní faktor
Jednou z pravděpodobných příčin je změna oběžné dráhy Země okolo Slunce. Dešťové srážky zde nikdy nebyly příliš pravidelné, střídaly se období silných monzunů s obdobími sucha. Vlivem změny oběžné dráhy začalo na Saharu dopadat mnohem více slunečního záření. Klima bylo ještě více nestabilní a krajina se postupně během tisíců let stávala nevratně stále aridnější.
Lidský faktor
Někteří vědci se domnívají, že možnou příčinou tak rozsáhlé změny může být zavinění člověka.
Zjistilo se, že kočovní pastevci tudy v době před 8 000 lety hnali dobytek z údolí Nilu směrem na západ. Posléze došlo k vymírání místních druhů rostlin. Podle teorie mohla jejich početná stáda koz a dalších domestikovaných přežvýkavců saharskou vegetaci nevratně vypást. Odstranění vegetace následně způsobilo, že se v krajině nedrželo tolik vlhkosti, docházelo k erozi a následkem toho zde nemohly růst nové rostliny.
K potvrzení této teorie je však potřeba dalšího výzkumu. V roce 2011 v saharské poušti archeologové odkryli zbytky budov rozsáhlého osídlení z doby mezi 1 až 500 lety n. l. Zároveň tu objevili pozůstatky pozoruhodného systému zavlažování obilných polí. Tento objev ukázal, že lidé ve starověku dokázali, sice na krátký čas, změnit část pouště v oázu. Tak proč by to nedokázali ve větším měřítku a neúmyslně i naopak?
Smutná budoucnost Sahary?
Saharská poušť se neustále rozšiřuje. Experti tvrdí, že se za posledních 100 let rozšířila nejméně o 10 % své velikosti. Výzkumy ukazují, že ⅔ změn jsou přírodního původu a zbytek je přisuzován globálním změnám klimatu souvisejícím z lidskou činností.
Může se Sahara opět proměnit v oázu? Možné to prý je, ale tak rozsáhlá změna by vyžadovala mnoho času, veliké úsilí ze strany člověka i příznivé změny v přírodě.
