Proč jsem vyměnila baleríny za mokasíny a už nechci jinak

Proč jsem vyměnila baleríny za mokasíny a už nechci jinak

Foto: Pexels

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Roky jsem nosila baleríny a myslela si, že elegance znamená trpět. Pak jsem objevila mokasíny s anatomickou stélkou, a najednou mi došlo, že pohodlí a styl se nevylučují. Jak se změnil můj vztah k botám a proč už nechci zpátky k plochým vložkám?

Reklama
Obsah článku
  1. Sbohem, bolavé nohy!
  2. Materiál je klíčový
  3. Dlouhodobý efekt

Pamatuji si ten pocit dokonale. Ráno si obuju krásné baleríny, cítím se elegantně, ale už po hodině chůze po městě mě bolí chodidla. Odpoledne přecházím z nohy na nohu a večer si sundávám boty s úlevou, kterou zná asi každá žena. Říkala jsem si: no tak to prostě k hezkým botám patří. Až do chvíle, kdy jsem vyzkoušela mokasíny s anatomicky tvarovanou stélkou.

Rozdíl jsem pocítila okamžitě. Zatímco klasické baleríny mají uvnitř jen tenkou, zcela plochou vložku, která vlastně jen odděluje chodidlo od podrážky, anatomicky tvarovaná stélka kopíruje přirozené oblouky nohy. Představte si to jako rozdíl mezi spaním na tvrdé podlaze a na matraci, která se přizpůsobí vašemu tělu. Stélka má vyvýšení pod klenbou, které ji jemně podpírá, a tím pádem se tlak při chůzi nerozkládá jen na patu a přední část chodidla, ale rovnoměrně po celé ploše.

Sbohem, bolavé nohy!

Když jsem se začala zajímat o to, proč mi v mokasínech nebolí nohy jako v balerínách, zjistila jsem zajímavou věc. Podpora klenby není jen o pohodlí – jde o biomechaniku celého těla. Pokud klenba propadá (což se v plochých botách děje téměř automaticky), mění se postavení kotníku, kolen i kyčlí. Najednou chápu, proč jsem měla po dlouhých dnech v balerínách bolesti nejen nohou, ale i zad.

Další věc, která dělá obrovský rozdíl: lehce zvýšená podrážka. Nejde o podpatek v klasickém slova smyslu – spíš o pár milimetrů navíc pod patou, které změní úhel chodidla vůči zemi. Tento detail ovlivňuje, jak se při chůzi odvíjí váha těla od paty k prstům. V úplně plochých botách je tento pohyb náročnější na šlachy a svaly, což časem vede k únavě.

Photo by José Martin Segura Benites
Photo by José Martin Segura Benites | Zdroj: Pexels

Materiál je klíčový

Materiály hrají roli víc, než jsem si myslela. Moderní mokasíny často kombinují měkkou pěnu s paměťovým efektem ve stélce s pružnou, ale zároveň stabilní gumovou podrážkou. Svršek bývá z kvalitní kůže nebo prodyšných textilií, které umožňují cirkulaci vzduchu. Díky tomu se v mokasínách nepotím jako v některých syntetických balerínách, kde po pár hodinách mám pocit, že chodidla doslova dusím.

Co mě ale překvapilo nejvíc? Že tyto ortopedické prvky vůbec nejsou vidět. Mokasíny vypadají elegantně, mají čistý střih, dají se nosit k šatům i džínám. Nikdo by na první pohled nepoznal, že uvnitř je propracovaná anatomická stélka. Výrobci se naučili integrovat funkční prvky tak, že nenarušují estetiku – a to je přesně to, co jsem hledala.

Dlouhodobý efekt

Začala jsem si všímat, že čím déle mokasíny nosím, tím méně mě bolí nohy i na konci dne. Není to jen o okamžitém pocitu pohodlí – jde o dlouhodobý efekt na zdraví nohou. Když chodidlo dostává správnou podporu, svaly a vazy nepracují v neustálém přetížení. Najednou jsem schopná projít celé město, aniž bych musela přemýšlet o tom, kdy si konečně budu moct sednout.

Zajímavé je i to, jak se změnil můj přístup k ponožkám. Dřív jsem je s balerínami téměř nenosila – jednak se špatně kombinovaly, jednak v těch tenkých botách stejně nebylo místo. S mokasíny mám najednou prostor experimentovat. Výrazné ponožky v kontrastních barvách nebo se vzory dodávají outfitu osobitost a zároveň zvyšují komfort. Mokasíny jsou totiž konstruované s ohledem na to, že v nich můžete nosit i tlustší ponožky, aniž by vás tlačily.

Dnes, když vidím pajdat ženy v balerínách, mám chuť jim říct: zkuste mokasíny. Není to jen o botách – je to o tom, že si zasloužíme cítit se dobře po celý den. Elegance nemusí znamenat oběť. A možná právě v tom je ta největší změna: že si konečně dovolujeme chtít obojí – vypadat hezky a zároveň se cítit skvěle.

Reklama

Možná jste zmeškali

Alexander Milton Ross aktivně bojoval proti očkování: Svými činy v 19. století způsobil nebezpečnou epidemii neštovic

Alexander Milton Ross aktivně bojoval proti očkování: Svými činy v 19…

Proč očkovat proti neštovicím, když je možná prevence v podobě čistoty? Tuto myšlenku šířil Alexander Milton Ross, který v očkování viděl pouze peníze, které připadnou lékařům. Pojďme se podívat na jeho příběh.

Česká hitparáda: Michael Schulte & R3hab stoupají žebříčkem vzhůru

Česká hitparáda: Michael Schulte & R3hab stoupají žebříčkem vzhůru

Duben byl ve znamení anglické zpěvačky s albánskými kořeny Dua Lipy a jejího hitu Houdini. Ta přišla do českých rádií v listopadu. Začátkem roku se dostal tento hit na přední příčku. Nedávno ji však sesadilo duo Schulte & R3hab.

Třetí cesta Emila Holuba do Afriky stála život 3 členů expedice, on sám unikl smrti jen o vlásek

Třetí cesta Emila Holuba do Afriky stála život 3 členů expedice, on…

Bývá připodobňován k Livingstonovi, přežil útok dvou domorodců z kmene Mašukulumbů a překonal malárii. Tropické nemoci mu však zdraví podlomily a rakovina dílo dokončila. Jeho rozsáhlé africké sbírky jsou hojně navštěvované dodnes.

Samuraj na bruslích vyrazil na lodi Kainan Maru do Antarktidy. Předčil Scotta i Amundsena. Japonská expedice klapla napodruhé

Samuraj na bruslích vyrazil na lodi Kainan Maru do Antarktidy.…

Zatímco Scott a Amundsen na sebe strhávali veškerou pozornost polárních paparazziů, japonští dobrodruzi si říkali: „My jsme tu taky, vy všichni! Už nás vidíte, nebo vás oslepil sníh?" Možná nedosáhli jižního pólu, ale rozhodně se zapsali do ledových dějin!

Ze svatby naslepo láskyplný a plodný vztah panovníků: Svatá Ludmila a kníže Bořivoj se poprvé uviděli až u oltáře

Ze svatby naslepo láskyplný a plodný vztah panovníků: Svatá Ludmila a…

Ludmila byla Bořivojovi věrnou manželkou i zkušenou rádkyní. Později se stala první – nejen - českou, ale vůbec slovanskou světicí, jejíž kult byl slaven již v 11. století.

Saharská záhada: Super rychlý disk přeletěl poušť rychlostí 12 800 km za hodinu! Dodnes se neví, co to bylo

Saharská záhada: Super rychlý disk přeletěl poušť rychlostí 12 800 km…

15. září 1954 večer kolem 19:00 projížděl muž jménem M. Guitta kolem marockého pobřežního města Bouznika, přesněji po dlouhém prázdném úseku dálnice mezi Bouznikou a mostem Wadi Mafifik. Náhle ve zpětném zrcátku uviděl oslnivý kovový objekt. Pevně sevřel volant a instinktivně se přikrčil. Za několik sekund ho šedý objekt předletěl zleva na úrovni země a v ohromné rychlosti.

Centuripe: Balkón Sicílie má ze vzduchu magickou podobu. Chrání jej přísná pravidla

Centuripe: Balkón Sicílie má ze vzduchu magickou podobu. Chrání jej…

Itálie je zemí plnou skutečně jedinečných měst na světě. Najdete zde místa známá bohatou historií, jiná zase zvláštní krásou nebo v sobě mají obojí. Na Sicílii se nachází fascinující město, které se proslavilo svoji zvláštní podobou při pohledu z ptačí perspektivy. Vítejte v Centuripe.

Beatrix Bourbonská, nenáviděná česká královna, která v roce 1337 zázračně přežila císařský řez

Beatrix Bourbonská, nenáviděná česká královna, která v roce 1337…

Jednalo se nejspíše o první císařský řez v historii, který přežila matka i její dítě. Přitom ještě v 19. století při tomto zákroku umíralo až 90 % rodiček. Beatrix Bourbonská byla druhou manželkou Jana Lucemburského a nevlastní matkou Karla IV.

Historie ústavní péče: Nalezinec jako rozsudek smrti pro většinu dětí. Až 98% úmrtnost

Historie ústavní péče: Nalezinec jako rozsudek smrti pro většinu dětí…

Paradoxem ušlechtilé snahy byl mnohem větší počet dětí umírajících v ústavech než přeživších, a to po celá staletí. Na této situaci se mnoho nezměnilo až do poloviny 19. století a vnitřní situace v ústavech se patrně nikde mnoho nelišila od té, jakou popisuje Charles Dickens ve svých románech.

Kyslík, banán, mrož, babočka, okoun... Málokdo dnes ví, že J. S. Presl přeložil do češtiny tisíce přírodopisných slov

Kyslík, banán, mrož, babočka, okoun... Málokdo dnes ví, že J. S.…

Josef Jungmann jej označil za „včelu slovonosnou“ a básník Jan Kollár opěvoval slovy: „Jakou slastí plápolalo srdce mé, když jsem z úst pana Presla všecky botanické názvy tak krásně přeložené uslyšel…“ Navzdory tomu potkal Presla smutný konec.

Doporučené články

Ulice: Kateřinu Ujfaluši sevřela nervozita z romantické scény. Takhle se natáčela

Ulice: Kateřinu Ujfaluši sevřela nervozita z romantické scény. Takhle se natáčela

Zapomenuté seriály: Bez politiky, zato s dobrodružstvím. Tajemství proutěného košíku si získalo celé generace

Zapomenuté seriály: Bez politiky, zato s dobrodružstvím. Tajemství proutěného košíku si získalo celé generace

Kvíz: Prvorepublikové filmy zná každý, ale v tomhle kvízu většina lidí pohoří

Kvíz: Prvorepublikové filmy zná každý, ale v tomhle kvízu většina lidí pohoří

Luděk Munzar žil, jako by měl několik životů. Miloval rychlost, létání i Janu Hlaváčovou, které slíbil, že nebude riskovat

Luděk Munzar žil, jako by měl několik životů. Miloval rychlost, létání i Janu Hlaváčovou, které slíbil, že nebude riskovat

Smrt jednoho znamená konec druhého: Fantasy velkofilm o dvojsrdci a ztracené cti se vrací na obrazovky

Smrt jednoho znamená konec druhého: Fantasy velkofilm o dvojsrdci a ztracené cti se vrací na obrazovky

Reklama