Z Antarktidy se utrhly dva obří ledovce a valí se k britskému ostrovu
Foto: Pexels
4 min
Jeden ledovec velký jako Londýn a druhý o něco menší putují po moři už více než tři roky. Teď se přibližují k Jižní Georgii, odlehlému britskému zámořskému území v jižním Atlantiku.
Reklama
Úlomky, které nelze spatřit ani na radaru
Zní to jako scénář katastrofického filmu, odborníci ale zdůrazňují, že samotné kolosy nejsou tím hlavním problémem. Jsou totiž dobře vidět a pečlivě sledovány z oběžné dráhy.
Největší nebezpečí představují drobnější trosky, které za sebou ledoví obři zanechávají. Polární oceánograf Andrew Meijers z British Antarctic Survey vysvětluje, co se děje, když se kra rozpadá a taje:
„Velmi velké ledovce jsou dobře sledovány satelitem a pro plavidla navigující v Jižním oceánu je snadné se jim vyhnout. Jak se však rozpadají, uvolňují mnoho menších kusů, ‚bergy bits‘ o velikosti domu a ‚growlerů‘ o velikosti auta. Ty jsou hůře detekovatelné očima i radarem, a to zejména v noci.“
Rybářské i turistické lodě by se podle něj měly vyhnout ledovým polím, která se za těmito putujícími giganty táhnou. Uklidňující je, že obchodní lodě zpravidla plují severněji, v trasách napříč jižním Atlantikem. Jediný rybolov u ostrova navíc probíhá na jeho severní straně.
Riziko střetu s ostrovem je minimální. Grant Bigg z University of Sheffield předpokládá, že ledovce budou sledovat silné místní proudy a Jižní Georgii obkrouží proti směru hodinových ručiček.
Ledovce A81 a D32: cesta dlouhá tisíce kilometrů
Větší z dvojice nese označení A81 a v lednu 2023 se odlomil od šelfového ledovce Brunt. Dnes zabírá přes 1 340 kilometrů čtverečních, tedy zhruba plochu Londýna. Při odlomu byl přitom ještě větší, během putování na sever ale postupně tál a drolil se. Menší D32 se oddělil od šelfového ledovce Amery už v říjnu 2022 a měří asi 106 kilometrů čtverečních. Nové snímky satelitů programu Copernicus ukazují, že oba dnes pluji v moři Scotia.
Ledovec A81 vědci sledovali ještě dříve, než se uvolnil. Od roku 2012 zaznamenávaly senzory GPS pohyb na trhlině Chasm-1, která se táhla jen asi 20 kilometrů od britské stanice Halley. V roce 2016 proto výzkumníci celou základnu preventivně přesunuli hlouběji do vnitrozemí. Když se trhlina nakonec protáhla celým šelfem, ledovec se uvolnil.
Může se stát, že se kry zachytí o mělčinu u ostrova. Jižní Georgie leží na izolovaném kusu kontinentálního šelfu, který se nachází 100 až 200 metrů pod hladinou a sahá 50 až 100 kilometrů od pobřeží. Něco podobného loni v březnu zažil ledovec A23a, který uvízl na cestě k ostrovu, ale pak se uvolnil a pokračoval kolem něj. Robert Marsh z University of Southampton očekává, že nynější dvojice uvázne daleko od pobřeží.
Hnojivo, nebo zátěž pro místní život?
Případné uvíznutí by se výrazně dotklo zdejší přírody, a to oběma směry. Podle Marshe nesou ledovce cenný náklad. „Ledovce jsou obohaceny o mikronutrienty v částicích odebraných ze skalního podloží Antarktidy,“ říká Marsh. Při tání se tyto látky uvolňují do vody jako přirozené hnojivo, které může vyvolat explozi fytoplanktonu, základu potravního řetězce, a prospět celému ekosystému.
Má to ale i druhou stránku. „Na druhé straně může dlouhodobá přítomnost velkého tajícího ledovce u pobřeží narušit místní ekologickou rovnováhu teploty vody a proudů, na kterou je zdejší fauna jemně přizpůsobena,“ vysvětluje Marsch.
Ledovce přitom míří k ostrovu právě v době jarního rozkvětu na jižní polokouli. Zda přinesou oceánu život, nebo ho vyvedou z míry, ukážou až příští týdny.
