Banky apelují na klienty: Doma mějte vždy schovanou hotovost pro případ krize
Foto: pexels
4 min
Co když přestane fungovat elektřina, internet a s nimi i platby kartou? Zahraniční centrální banky doporučují mít doma hotovostní rezervu. Uvedené částky mohou posloužit jako vodítko i českým domácnostem.
Reklama
Kolik peněz si připravit na krizovou situaci
Pokud vypadne proud nebo přestane fungovat internetové spojení, nemusí projít platba kartou ani telefonem. Problémy mohou mít také bankomaty. Některé základní výdaje proto může být nutné uhradit v hotovosti, i když má člověk na účtu dostatek peněz.
Konkrétní doporučení zveřejnilo například Nizozemsko. Národní fórum platebních systémů, které vede nizozemská centrální banka De Nederlandsche Bank (DNB), doporučuje mít připraveno 70 eur na dospělého a 30 eur na dítě. Při orientačním kurzu 24,50 Kč za euro to odpovídá přibližně 1 715 Kč na dospělého a 735 Kč na dítě. Částky mají pokrýt základní potřeby během prvních 72 hodin bez elektronických plateb.
Rodina se dvěma dospělými a dvěma dětmi by si podle tohoto doporučení měla připravit v přepočtu asi 4 900 Kč. Dva dospělí potřebují přibližně 3 430 Kč, samoživitel se dvěma dětmi zhruba 3 185 Kč. (Jde o orientační přepočet nizozemských částek, nikoli o výpočet českých životních nákladů.)
Švédská centrální banka Riksbank v březnu 2026 doporučila mít přibližně 1 000 švédských korun na dospělého. Při orientačním kurzu 2,20 Kč za švédskou korunu je to asi 2 200 Kč na osobu. Tato rezerva má pomoci při základních nákupech během týdenního výpadku plateb.
Švédská částka je tedy vyšší než nizozemská, ale obě doporučení vycházejí z odlišných předpokladů. Zatímco Nizozemsko počítá se třemi dny, švédská centrální banka pracuje s delším obdobím.
Kolik hotovosti by měla mít česká domácnost
Pro Česko je nejpraktičtější spočítat si vlastní výdaje na tři dny, případně na celý týden. Zahraniční doporučení poskytují užitečný výchozí bod, ale přepočet měny sám o sobě neříká, kolik peněz bude konkrétní rodina skutečně potřebovat.
Pokud máte doma dostatek trvanlivých potravin, pitné vody a běžných potřeb, může vám stačit menší hotovostní rezerva. Jestliže musíte pravidelně kupovat léky, dojíždět nebo se starat o malé děti či zvířata, měli byste počítat s vyšší částkou.
Při plánování se zaměřte především na to, co byste během výpadku opravdu museli koupit. Mohou to být potraviny, léky, hygienické potřeby nebo palivo a další nezbytné výdaje. Naopak nemá smysl započítávat běžné nákupy, které byste v krizové situaci mohli odložit.
Důležité je také rozložení peněz. Nizozemská a norská doporučení upozorňují na výhodu menších bankovek a mincí. Obchodník nemusí mít při výpadku dostatek hotovosti na vrácení, takže velká bankovka může nákup zbytečně zkomplikovat.
Jak si vytvořit hotovostní rezervu
Nemusíte vybírat několik tisíc korun najednou. Rezervu si můžete připravovat postupně a uložit ji na bezpečné místo, kde ji najdete i při výpadku světla. Peníze je dobré rozdělit do menších bankovek a mincí a po jejich použití zásobu znovu doplnit.
Jednou za čas si ověřte, zda původní částka stále odpovídá vašim potřebám. Pokud se změní počet členů domácnosti, výdaje za léky nebo jiné nezbytné náklady, upravte podle toho i hotovostní rezervu.
Cílem není mít doma co nejvíce peněz. Jde o to, abyste v případě, že několik dní nepůjde platit kartou ani telefonem, dokázali uhradit základní nákupy a nemuseli se spoléhat výhradně na fungující elektronické služby.
