Vilu Tugendhat: Brněnský architektonický skvost i po sto letech bere dech
Foto: Dudlajzov/ Depositphotos
4 min
Když americký turista vstoupil do zahrady vily Tugendhat, ztuhnul úžasem. „Tohle přece nemůže být realita!“ pronesl a vytáhl telefon, aby okamžitě sdílel fotografie skleněného paláce, který vypadá jako z budoucnosti.
Reklama
Brněnský architektonický skvost, navržený legendárním Ludwigem Miesem van der Rohe, totiž i po sto letech bere dech. Proč je tato stavba považována za nejdokonalejší příklad moderní architektury na světě? A jak se stala dějištěm klíčových historických událostí?
Revoluční design: Dům, kde mizí hranice mezi interiérem a přírodou
Vilu Tugendhat dokončenou v roce 1930 mnozí přirovnávají ke kosmické lodi. Její nosná ocelová konstrukce, poprvé použitá v rodinném domě, umožnila vytvořit otevřený prostor bez podpěr. Hlavní obytná hala s rozměrnými posuvnými okny doslova splývá se zahradou – když se skla zasunou, návštěvníci mají pocit, že stojí pod širým nebem. „Architektura tady není jen o vizuální dokonalosti, ale o prožitku,“ vysvětluje průvodkyně na oficiálním webu vily.
Nejslavnějším prvkem interiéru je onyxová stěna z Maroka, která při západu slunce září dočervena. Stejně fascinující je i systém vytápění: vzduchotechnika ukrytá v podlaze reguluje teplotu tak dokonale, že v zimě necítíte u prosklené stěny chlad.
Od svatebního daru po UNESCO: Příběh plný zvratů
Pozemek pro vilu dostala Greta Tugendhatová od otce Alfreda Löw-Beera jako svatební dar v roce 1928. Manželé však museli před nacisty uprchnout už v roce 1938, a tak začala neuvěřitelná pouť budovy: sloužila jako konstrukční kancelář pro nacistické motory, baletní škola, rehabilitační centrum i místo, kde se v roce 1993 podepsal rozpad Československa.
Záchrana přišla v roce 2001, kdy se vila stala jedinou českou památkou moderní architektury na seznamu UNESCO. „Byla to obrovská zodpovědnost. Museli jsme vše vrátit do původního stavu, včetně replik nábytku,“ vzpomíná Iveta Černá, ředitelka vily, v rozhovoru pro ČT24
Návštěvnický boom: Proč si musíte rezervovat měsíce dopředu?
Rekordních 56 000 návštěvníků loni prošlo vilou, což je trojnásobek oproti roku 2001. Zájemci si musejí lístky na 90minutovou prohlídku rezervovat i několik měsíců předem – zejména kvůli přísným limitům počtu lidí v interiéru. „Kapacitu nelze navyšovat. Je to rodinný dům, ne muzeum,“ vysvětluje Muzeum města Brna.
Cizinci tvoří polovinu návštěvníků, přičemž nejčastěji přijíždějí z Japonska a USA. Právě Američany podle blogera Tuljaka fascinuje Miesův princip „less is more“ – minimalistický design, který kombinuje drahé materiály s technologickými inovacemi.
Záchrana za 150 milionů: Jak vypadala největší rekonstrukce v historii
Generální oprava v letech 2010–2012 vrátila vile podobu z roku 1930. Restaurátoři museli například ručně vyrobit 6 000 kusů dřevěného obložení z makasarového ebenu nebo najít v Indii stejný druh onyxu jako původní. Nejtěžší však bylo obnovit unikátní okna: každé z 120 skel váží 250 kg a pohybuje se pomocí elektromotorů.
Dnes vila slouží nejen jako muzeum, ale i jako kulturní centrum. Pořádají se tu koncerty na replice slavného křídla z roku 1930 nebo přednášky o moderním designu. A pokud vás zajímá, jak vypadá nejdražší křeslo na světě – replika Miesova modelu Barcelona – můžete si ho prohlédnout v jídelním koutě.
