Přehnaná sebejistota může být znakem nižší inteligence. Psychologové vysvětlili důvod
Foto: Unsplash
3 min
Ne každý člověk s nízkou inteligencí působí na první pohled hloupě. Naopak. Někteří umí mluvit sebevědomě, působí dominantně a v běžné konverzaci si člověk ničeho zvláštního ani nevšimne. Psychologové ale upozorňují, že existují nenápadné vzorce chování, které se u lidí s nižší schopností kritického myšlení objevují častěji.
Reklama
Nejde přitom jen o IQ testy nebo školní známky. Inteligence totiž není jen množství znalostí. Souvisí také s tím, jak člověk přemýšlí, jak reaguje na nové informace nebo jak zvládá vlastní emoce.
Absolutní jistota, že má vždy pravdu
Možná znáte člověka, který má názor úplně na všechno. A hlavně nikdy nepřipustí, že by se mohl mýlit. I když dostane jasná fakta nebo důkazy, okamžitě začne hledat výmluvy, překrucovat argumenty nebo útočit na druhé.
Psychologie tento jev spojuje s takzvaným Dunning-Krugerovým efektem. Lidé s menšími znalostmi totiž často nedokážou správně odhadnout vlastní schopnosti, a proto se paradoxně přeceňují. Zatímco inteligentnější lidé mají větší tendenci pochybovat a zvažovat různé možnosti, méně schopní jedinci bývají až překvapivě sebejistí.
Typické je také odmítání zpětné vazby. Jakmile někdo upozorní na chybu, berou to jako osobní útok místo normální diskuse.
Černobílé vidění světa
Pro některé lidi existují jen dvě možnosti — dobrý, nebo špatný, pravda, nebo lež, náš, nebo cizí. Jakmile je problém složitější, ztrácí trpělivost. Psychologové tomu říkají kognitivní rigidita. Člověk nedokáže pracovat s nejistotou, odstíny nebo složitějšími souvislostmi.
Přitom právě schopnost vidět věci z více úhlů pohledu je jedním z důležitých znaků inteligence. Svět totiž bývá komplikovanější, než se zdá na sociálních sítích nebo v internetových slovních přestřelkách.
Lidé s rigidním myšlením často milují jednoduchá vysvětlení složitých problémů. A právě proto bývají náchylnější k dezinformacím, různým „zaručeným pravdám“ nebo konspiračním teoriím.
Nedostatek zvídavosti
Třetí znak vás možná překvapí nejvíc. Psychologové totiž často spojují inteligenci se zvídavostí a ochotou učit se nové věci. Lidé s vyšší mentální flexibilitou mají přirozenou potřebu objevovat, pokládat otázky a zpochybňovat vlastní názory.
Naopak lidé s nižší schopností kritického myšlení často fungují ve stylu: „Nevím a ani mě to nezajímá.“ Neověřují informace, nehledají souvislosti a spokojí se s prvním jednoduchým vysvětlením, které slyší.
Záleží na více faktorech
Samozřejmě je důležité dodat, že žádný z těchto znaků automaticky neznamená, že je člověk „hloupý“. Inteligence je mnohem složitější a ovlivňuje ji vzdělání, prostředí, výchova i osobnost. Každý navíc může někdy reagovat emotivně, tvrdohlavě nebo odmítne změnit názor.
Psychologové nicméně upozorňují, že právě kombinace přehnaného sebevědomí, uzavřenosti vůči novým informacím a nedostatku zvědavosti bývá u méně inteligentních jedinců velmi častá.
Skutečně inteligentní lidé totiž většinou nemají potřebu neustále dokazovat, jak jsou chytří. Často naopak působí opatrněji, kladou více otázek a připouštějí, že se mohou mýlit.
Protože čím víc člověk ví, tím lépe chápe, kolik věcí ještě neví.
