Židé to neměli ve středověku lehké. Vyvražďování ve jménu zdraví i peněz

Pravděpodobně celosvětově nejznámější genocidou na židovském národu byl holocaust za druhé světové války, tedy vyvražďování (nejen) Židů za účelem “rasové čistoty”. Židovské problémy se zbytkem společnosti ovšem začaly už mnohem dříve. Snad za to může jejich obchodnický talent a s tím související množství majetku, možná že jim křesťané nikdy neodpustili, že vydali Ježíše Krista na kříž, nebo je v tom ještě něco úplně jiného, pravdou ovšem zůstává, že to Židé v historii neměli jednoduché snad nikdy. Vždyť už v Bibli se píše o jejich uzurpování a otročení. My se dnes ovšem zaměříme na období světové historie trošku pozdější, a to na středověk.

Proč se ve středověku Židé nehodili?

Archeologové a historici mají mnoho teorií, kde vlastně tkví prvopočátek židovských pogromů a dodnes spekulují, proč mohli být ve středověku převážně křesťanům trnem v oku.

Jedna z teorií tvrdí, že počátkem honu na Židy byly křížové výpravy proti bezvěrcům, které ovšem mnohem raději cílily na Evropu, než na Blízký, či Dálný východ, protože zkrátka a dobře byla blíž. Za takové bezvěrce mohli být považováni právě i příslušníci židovského národa, jelikož judaismus neuznává Ježíše jako Mesiáše. A jelikož v té době hrálo náboženství i silnou politickou roli, křesťané si nemohli a nechtěli dovolit ztratit své postavení případnými pochybami, že jejich náboženství není tak úplně správné. Proto se snažili možné konkurence zbavit. Z pozdějších výzkumů však vyplynulo, že Židé byli napadáni i v místech a časech, jež s křižáckými výpravami nesouvisely. 

Dalším uváděným důvodem je tzv. “lichva”, tedy to, co my dnes považujeme za běžnou půjčku, na níž je nějaký úrok. A tady vznikl rozpor mezi světskou a církevní mocí. Církev totiž úrokové půjčky křesťanům zakazovala jak Židům, tak křesťanům, a porušení tohoto zákazu trestala, kdežto světská moc je povolovala. Vznikl-li tedy spor mezi věřitelem a dlužníkem, křesťané se snažili záležitost dostat k církevnímu soudu, kterému se právě Židé pokoušeli vyhnout.

Morové rány ze zkumavky?

Když už se jednou vyskytne člověk, nebo skupina společností vylučovaná, je velice snadné ji obvinit a odsoudit naprosto za cokoliv se zrovna hodí. Na tomto principu ostatně fungovaly i čarodějnické procesy, stejně to fungovalo se Židy, kteří v mnohých etapách světových dějin žili v odloučených čtvrtích, často až ghettech. V polovině 14. století se zrovna hodili jako viníci morové epidemie. Počátek této anabáze bychom našli pravděpodobně v dubnu roku 1348 ve Francii, kde se místním obyvatelům města Toulon urodila v hlavě myšlenka, že právě Židé měli potřebu pomsty za svůj život na okraji společnosti a dali se na trávení studní. A jelikož již z historie také víme, že Francouzi nemají nikdy daleko k revoluci jakéhokoliv druhu, patrně nikoho nepřekvapí, že během jediné noci přišlo o život kolem 40 židovských obyvatel napříč pohlavími i věkem.

Přečtěte si také

Nazývali to Černou smrtí –⁠ mor za krále Karla IV.

8. 1. 2023

Bohužel toto davové šílenství nezůstalo jen ve Francii. Následovala Barcelona a během následujícího roku už po Židech pásla prakticky celá Evropa. Pravděpodobně nejsmutnější událostí tohoto krvelačného období se stal Valentýn roku 1349 ve Štrasburku, kde v plamenech našlo smrt na 2000 příslušníků židovského národa, po nichž zůstal opuštěný značný majetek, kterého se násilníci ochotně ujímali.

Mnozí členové židovské komunity raději vzali osud do vlastních rukou a sáhli si na život sami, jiní se pokoušeli před běsněním utéct na východ. Spásu našli až v polském králi Kazimírovi III., který se rozhodl nad nimi držet ochrannou ruku.

Středověká inspirace pro nacisty

Mnoho aspektů, které známe z pogromů za druhé světové války, pochází právě z doby středověku. Cca od 11. století začaly v různých obdobích (podle aktuálního panovníka) na různých místech v Evropě pro Židy platit všelijaká omezení, jako např. zákaz účastnit se veřejného života, vstoupit do armády, vyčleňování do ghett, na jejich hlavu padala různá obvinění z rituálních vražd, byli nuceni konvertovat, nebo byli vyhnáni či popraveni. Dokonce museli v některých oblastech nosit specifický odznak, aby byli na první pohled odlišitelní od ostatních. Nepřipadá vám to povědomé?