Většina lidí se necítí na svůj věk: Výzkum ukázal, že 88 % odmítá stereotypy stáří
Foto: PeopleImages / Shutterstock
3 min
Na čem ve stáří skutečně záleží? Tuhle otázku položil průzkum lidem seniorního věku 65+. Překvapením bylo, že většina se vůbec neztotožňovala s tím, co se o stáří traduje.
Reklama
Zjištění z této studie ukázala, že velká většina účastníků (88 %) se neidentifikovala se stereotypními reprezentacemi věku.
Hodnotily se názory na samostatnost, duchovní identitu, smysluplné cíle, sledování světa, fyzickou přitažlivost, společenskou aktivitu a podobně.
Důležitý je vlastní názor, ne stereotyp
Vlastně nejde o nic překvapivého. Upřednostňování vlastního smýšlení před stereotypním smýšlením o lidech v jejich věku ze strany účastníků představuje vnitřní vynalézavost a sklon k dobrému stárnutí. Jednoduše řečeno, pokud se nenecháte strhnout davem a předsudky, budete žít více tak, jak se skutečně cítíte. A to je? Jak jinak! Jinak!
Stáří vyhlížíme, ale nakonec se s ním neumíme ztotožnit
Ukázalo se, že to jak se vidíme se liší v řadě aspektů. Mladí lidé se často vnímají jako starší, než je jejich věk, zatímco starší jedinci mají tendenci vnímat, že se jsou mladší, chovají se tak a smýšlí jinak, než je jejich skutečný věk. Se stereotypy nejsou schopni se ztotožnit naplno.
Znamená to tedy, že starší lidé jsou odvážnější? Jít proti stereotypům mladí příliš neumí, umí to starší, nebo již jen využívají svých zkušeností ze situací, kdy se opravdu předsudkům postavili?
Nakonec je to tak dobře. Cítíte-li se mladší, chováte se tak. To samo o sobě snižuje riziko výskytu deprese a chrání nás přes sociální izolací.
Pokud ovšem nežijete v Africe
V Evropě i ostatních zemích převažuje tento trend. Průzkum také ukázal, že jedinou zemí, kde se staří cítí skutečně jako kmeti, je Afrika. Může to souviset s kulturním zařazením starších jedinců ve společnosti.
Stereotypy nechceme, protože se mění
Co jsou ty stereotypy, o kterých se mluví? Izolace, nemoci, nemohoucnost, prostě konec životní cesty.
„Očekává se, že budeme zastaralí a nevíme, co se kolem nás děje,“
zaznělo v průzkumu. Jenže tomu se dnešní senioři již brání.
Navíc uvádí nepopiratelný fakt. To, co je stereotyp stáří, se také neustále mění: Jednou je to moudrost, pak agresivita, nemohoucnost nebo naopak důstojný odpočinek. V takovém proměnlivém názorovém světě je skutečně lepší být sám sebou.
Navíc zapojení se do měnícího se světa posiluje pocit sounáležitosti a vyvrací stereotypy o zbytečnosti stáří.
