Raketa vysoká jako dvacetimetrová budova vzlétla k Marsu. Japonci mají ambiciózní plán
Foto: Pexels
3 min
Dvacátého října letošního roku ve 4:41 ráno se z ostrova Tanegašima na jihozápadě Japonska odlepila od země raketa H3, vysoká zhruba šedesát metrů, tedy jako dvacetipatrový dům. Tisíce lidí kvůli tomu vstávaly před svítáním a sledovaly přímý přenos. Nad rampou zazářil oheň a černá obloha se na chvíli rozsvítila.
Reklama
Skutečné napětí ale přišlo až o hodinu později. Právě tehdy se od horního stupně rakety oddělila sonda MMX. Ve velínu japonské kosmické agentury JAXA propukla radost a vědci oficiálně oznámili, že start se zdařil. Před sondou ale stojí půlroční cesta a pak operace, jakou dosud žádná země nezkusila.
Dvě hodiny na cizím tělese
Celá mise je postavená na přesném načasování. Pětitunová sonda dorazí na oběžnou dráhu kolem Marsu v srpnu příštího roku. Pak se musí sladit s pohybem drobného tělesa, které planetu obíhá. Na hmotné planetě by podobný manévr byl dost náročný. Tady je navíc gravitace tak slabá, že se každý pohyb chová jinak, než jsme zvyklí ze Země.
Na rozdíl od předchozích misí k Marsu tak nejde o přistání na samotné planetě. Pětice kosmických agentur spolupracuje na projektu za 578 milionů dolarů, který potrvá zhruba pět let. Počítá se s robotickým vzorkovačem i s malým vozítkem. Co přesně jim vědci svěřili?
Brambora nad Marsem a vozítko z komiksu
Cílem je Phobos, větší a bližší ze dvou měsíců Marsu. Má tvar nepravidelné brambory, je posetý krátery a měří jen asi 22,5 kilometru. Planetu obletí třikrát za den ve výšce kolem 6 000 kilometrů. Ještě nikdo na něm nepřistál.
Jako první sestoupí malé francouzsko-německé vozítko pojmenované Idefix podle bílého teriéra z komiksů o Asterixovi. Váží jen kolem 23 kilogramů. Gravitace Phobosu je tisíckrát slabší než ta pozemská, a proto čtyřkolový robot po dopadu bude několik minut poskakovat, než se uklidní. Pak po dobu sto ní bude zkoumat povrch a hledat místo pro bezpečné přistání hlavního stroje.
Teprve poté přijde na řadu čtyřnohý lander. Na Phobosu stráví pouhé dvě hodiny. Za tu dobu navrtá povrch, nasaje horninu a půdu a vyrazí zpátky do vesmíru. Cílem je získat alespoň 10 gramů materiálu. Potom se ještě prosmykne kolem druhého měsíce Deimos. V listopadu 2030 oběžnou dráhu Marsu opustí.
„Je to šance, která se naskytne jednou za život. Jsme součástí první mise, která přiveze vzorky z marsovského systému,“ říká Markus Grebenstein, vedoucí vývoje roveru z Německé vesmírné agentury.
Nadšení sdílí i americká strana. Astrofyzik NASA Tom Statler, který se na projektu podílí, popsal atmosféru takto: „Je tu spousta adrenalinu, spousta vzrušení a spousta úžasu."
Co vzorky prozradí a kdo je v závěsu
Vědci nad původem obou měsíců váhají. Podle hypotézy obřího impaktu vznikly po srážce nějakého tělesa s Marsem. Druhá teorie, takzvané zachycení, tvrdí, že jde o asteroidy, které planeta pohltila svou gravitací. Japonská mise by tento spor mohla jednou provždy ukončit. Podle NASA pomohou výsledky také při plánování budoucích výprav k Marsu, včetně těch s lidskou posádkou.
Návrat vzorků je naplánován na rok 2031. Kapsle má přistát v australské poušti Woomera. Zároveň probíhá závod o první vzorky z povrchu samotného Marsu. Vozítko Perseverance je sbírá od roku 2021, jenže jejich převoz na Zemi zastavila americká administrativa po lednovém hlasování v Kongresu. Čína chce vyslat sondu Tianwen-3 kolem roku 2028 a mohla by přivézt materiál už v roce 2031, tedy možná dřív než japonská mise.
Jak se všechny plány podaří? Nechme se překvapit.
