Halleyova kometa bývala špatným znamením. Přiletěla i v rok smrti Karla IV.
Foto: Pexels
3 min
Dlouhý světelný ohon na noční obloze býval pro středověkého člověka důvodem k úzkosti. Mniši v klášterních kronikách spojovali takové úkazy s morovými ranami, neúrodou i válkami. Jedna z komet si získala pověst obzvlášť zlověstnou, protože se vracela s pravidelností, kterou si nikdo neuměl vysvětlit.
Reklama
Znamení, na které se báli podívat
Tehdy se přitom nevědělo, že jde stále o totéž těleso. Kronikáři v různých staletích zapisovali každý „svou“ kometu a žádnému nedošlo, že se dívají na tu samou kometu, kterou pozorovali jejich předkové. Souvislost odhalil až roku 1705 anglický astronom Edmond Halley, po němž nese Halleyova kometa své jméno. Vrací se v rozmezí 74 až 79 let a v dějinách byla spojována s neštěstím.
Rok 1066 patřil mezi nejnápadnější. Kometa tehdy zářila tak výrazně, že ji současníci popisovali jako několikrát větší a jasnější než Venuši. Angličtí astrologové v ní viděli příčinu drtivé porážky anglosaských vojsk u Hastingsu. Normanský vévoda Vilém Dobyvatel ji naopak bral jako pomoc shůry, která mu otevřela cestu na anglický trůn.
Jiný panovník se na kometu spoléhal ještě odhodlaněji. Čingischán prý v roce 1222 věřil, že září právě pro něj, a své jezdce vedl na západ po dráze svítícího tělesa. Jihovýchodní Evropa za to zaplatila životy milionů lidí. Zároveň je ale dost pravděpodobné, že by Mongolové dorazili do těch končin dřív či později i bez nebeského vodítka.
Mor, spalničky a smrt císaře
Nemoci a hladomory ovšem sužovaly středověk i v letech, kdy nebe zůstávalo prázdné. Když se kometa rozzářila v roce 1378, zasáhl anglický York mor už počtvrté za sebou. Z hlediska evropských dějin ale rok zaznamenal hlavně jednu událost: zemřel Karel IV. a s ním z kontinentu zmizel kus jistoty. Ohlásila tedy kometa jeho odchod?
Podobně lze pohlížet na rok 1531. Mezi původními obyvateli Střední Ameriky se tehdy šířily spalničky, které během dvou let připravily o život dvě třetiny místního obyvatelstva. Jenže už o deset let dříve tam řádily pravé neštovice, a to bez jakéhokoli předchozího varování z oblohy. Obě choroby navíc nepřišly z vesmíru, přivezly je lodě evropských dobyvatelů.
Twain, Challenger a pověst, která žije dál
Nejosobnější vztah ke kometě měl spisovatel Mark Twain. Narodil se v roce 1835, kdy se na obloze objevila, a byl přesvědčen, že s jejím návratem skončí i jeho život. V roce 1909 prohlásil: „Přišel jsem na svět s Halleyovou kometou v roce 1835. Příští rok přiletí znovu a já očekávám, že s ní odejdu. Bylo by to největší zklamání mého života, kdybych ji nenásledoval."
Kometa ho nezklamala. Twain zemřel na srdeční infarkt den poté, co dosáhla největší jasnosti.
Při posledním příletu v roce 1986 byla kometa na obloze nezvykle slabá a spousta lidí ji vůbec nezaznamenala. Americká kosmická agentura chtěla vlasatici zkoumat v rámci mise raketoplánu Challenger, ten se ale rozpadl 73 sekund po startu. Necelé tři měsíce nato explodoval Černobyl. Šlo o shodu okolností, nebo se kometa znovu prosadila jako zlé znamení? Dnešní věda se kloní k náhodě, vždyť katastrof je na Zemi podstatně víc než komet. Příště se Halleyova kometa vrátí zhruba v roce 2061, a kdo ví, jaké příběhy si s ní lidé budou spojovat tentokrát.
