Ke sluneční soustavě míří zbloudilá hvězda. Mohla by vychýlit dráhy komet
Foto: Unsplash
3 min
Hvězda Gliese 710 se postupně přibližuje ke Sluneční soustavě. Astronomové vypočítali, že za více než milion let proletí oblastí, ve které se nachází obrovské množství ledových těles. Její gravitace může změnit dráhy některých komet a nasměrovat je k Zemi. Samotnou planetu ani Slunce však hvězda podle současných výpočtů nezasáhne.
Reklama
Gliese 710 je oranžový trpaslík ze souhvězdí Hada, vzdálený od Slunce přibližně 62 světelných let. Má zhruba 60 procent hmotnosti Slunce a patří mezi menší a chladnější hvězdy. V současnosti není viditelná pouhým okem, protože je příliš slabá.
Astronomové sledují její pohyb pomocí měření, která mimo jiné poskytuje evropská vesmírná observatoř Gaia. Díky nim mohou vypočítat budoucí dráhy hvězd a určit, které se v následujících milionech let přiblíží ke Sluneční soustavě.
Gliese 710 patří mezi nejbližší známé budoucí hvězdné průlety. K největšímu přiblížení by podle současných odhadů mělo dojít přibližně za 1,3 milionu let. Přesný výsledek se liší podle použitých měření: výpočty založené na datech Gaia DR3 uvádějí vzdálenost kolem 10 500 astronomických jednotek od Slunce, novější studie z roku 2026 přibližně 13 000 jednotek. Jedna astronomická jednotka odpovídá průměrné vzdálenosti Země od Slunce, tedy asi 150 milionům kilometrů.
Hvězda se při průletu bude pohybovat rychlostí přibližně 52 tisíc kilometrů za hodinu. Přestože je to z lidského pohledu obrovská rychlost, na kosmické vzdálenosti jde o poměrně pomalý pohyb. Právě díky tomu se její gravitace může na okolních tělesech projevit výrazněji než při rychlém průletu.
Gravitace může změnit dráhy komet
Hlavním důvodem, proč astronomové Gliese 710 věnují pozornost, je Oortův oblak. Jde o rozsáhlou oblast na vnějším okraji Sluneční soustavy, která obsahuje velké množství ledových těles. Některá z nich se při změně své dráhy mohou vydat směrem k vnitřním planetám.
Gravitace prolétající hvězdy by tyto objekty z dosavadních drah vychýlila. Část komet by se tak dostala do oblastí blíže ke Slunci, jiné by naopak zamířily do mezihvězdného prostoru. Vědci proto počítají s možností zvýšeného množství komet ve vnitřní Sluneční soustavě. Do jejich výsledného pohybu navíc zasáhne i gravitace planet, zejména těch největších.
Zatím nelze předpovědět, zda některá z nich skutečně zasáhne Zemi ani jaké by taková událost měla následky. Změna drah komet sama o sobě neznamená, že dojde ke katastrofě.
Kdy se hvězda přiblíží nejvíce?
Největší přiblížení Gliese 710 nastane až za více než milion let. Do té doby se naše Sluneční soustava bude pohybovat galaxií stejně jako nyní a hvězda bude postupně měnit svou polohu na obloze.
Podle astronomických výpočtů půjde o mimořádně blízký průlet v měřítku vzdáleností mezi hvězdami. Gliese 710 však zůstane tisíce astronomických jednotek od Slunce. Přímá srážka se Zemí by vymazala veškerý život, tento scénář se ale v současných předpovědích neobjevuje.
Její průlet přesto představuje zajímavou příležitost pro astronomy. Umožňuje jim zkoumat, jak se mění okolí Sluneční soustavy, když se k němu přiblíží jiná hvězda, a jak takové setkání může ovlivnit komety, které se po dlouhé době vydávají na cestu směrem k planetám.
