Psychopata prozradí styl psaní. Psychologové ho poznají z použitých slov

Když vzpomínky odhalují víc, než tušíte

Představte si, že sedíte před prázdným listem a máte popsat nejšťastnější okamžik svého života. Jaká slova zvolíte? Kolik emocí do textu vložíte? A zmíníte přátele, nebo se soustředíte jen na vlastní úspěch? Možná vás překvapí, že právě tyto zdánlivě nevinné detaily mohou prozradit mnohem víc o vaší osobnosti, než byste čekali.

Tým psychologů z University of Mississippi se rozhodl prozkoumat, zda se psychopatické rysy projevují ve způsobu, jakým lidé vyprávějí vlastní příběh. Výsledky jejich studie, publikované v odborném časopise Personality and Individual Differences, ukazují fascinující souvislosti mezi volbou slov a temnou stránkou lidské psychiky.

Do výzkumu zapojili 451 dobrovolníků – část tvořili vysokoškolští studenti, zbytek lidé s kriminální minulostí. Každý z nich měl za úkol napsat tři krátké vzpomínky: moment největšího štěstí, nejhorší zážitek a klíčový životní zvrat. Celkem tak vzniklo přes tisíc dvě stě autobiografických textů, které vědci podrobili důkladné lingvistické analýze.

Přečtěte si také

HOSPODSKÝ KVÍZ: Vědomostní prach, který musíte sfouknout. Prověřte si fakta, která nosíte v…

10. 10. 2026

Tři tváře psychopatie skryté v jazyce

Výzkumníci se zaměřili na takzvaný Triarchický model psychopatie, který nerozděluje lidi na psychopaty a normální jedince, ale zkoumá tři základní dimenze osobnosti: neohroženost (boldness), nedostatek zábran (disinhibition) a zlomyslnost (meanness). Každý člověk má tyto rysy zastoupeny v různé míře – existujeme na spektru, ne v černobílých kategoriích.

Pomocí speciálního softwaru analyzovali četnost slov spojených s pozitivními a negativními emocemi, úspěchem, sociálními vztahy nebo rizikem. A právě zde začaly vyplouvat na povrch překvapivé vzorce chování.

Lidé s vysokou mírou neohroženosti používali výrazně méně slov vyjadřujících úzkost – termíny jako „strach“, „obava“ nebo „bojím se“ se v jejich textech téměř nevyskytovaly. Stejně tak zřídka zmiňovali duševní zdraví nebo psychické problémy. Jejich vzpomínky působily sebevědomě, bez známek vnitřního napětí.

Úplně jiný obrazec vykreslili ti, kteří skórovali vysoko v nedostatku zábran. Ti paradoxně popisovali i šťastné okamžiky negativním jazykem – jako by ani v radostných chvílích nedokázali najít skutečné uspokojení. Celkově používali méně pozitivních výrazů a mnohem řidčeji zmiňovali přátele či osobní úspěchy. Jejich texty byly chudší na sociální vazby.

Nejvíc zarážející byl ale třetí vzorec. Osoby s vysokou mírou zlomyslnosti – tedy s nedostatkem empatie – překvapivě volily velmi pozitivní slovník a často se zaměřovaly na úspěchy a odměny. Když však psaly o životních zvratech, náhle z jejich textů mizela slova spojená s negativními emocemi. Jako by tyto zásadní momenty prožívaly bez emocionálního dopadu.

Přečtěte si také

Vědci zjišťovali, proč Norové a Němci tak milují českou Popelku. Důvod je překvapivý

10. 10. 2026

Proč je důležité vidět za nálepku

„Začínáme vidět, že u psychopatie existují rysy, které souvisí s rozdíly v přikládání významu a ve způsobu, jakým lidé přemýšlejí o svém životě,“ říká Laura Drislane, vedoucí autorka studie a odborná asistentka psychologie.

Její kolega Ky Bray dodává: „Lidé mají tendenci myslet si, že psychopatie je jedna věc, ale ve skutečnosti je mnohorozměrná. Každý existuje na tomto spektru. Každý má do jisté míry zastoupenou zlomyslnost, neohroženost i nedostatek zábran.“

Právě proto se vědci vzdalují od nálepkování lidí jako psychopatů. Drislane vysvětluje: „To je částečně důvod, proč se odkláníme od označování lidí jako psychopatů, protože psychopatii nevnímáme jako jedinou kategorii.“

Přesto mají tyto dimenze reálný dopad na životy. „Dimenze psychopatie však mohou předpovídat důležité výsledky, jako je kriminalita, recidiva nebo násilí mezi intimními partnery. Náš výzkum naznačuje, že je důležité dívat se za tuto nálepku a zkoumat různé složky nebo dimenze psychopatie, protože každá z nich má unikátní soubor výsledků,“ upozorňuje Drislane.

Výzkum také vyvrací zažitou představu, že lidé s psychopatickými rysy vždy mluví chladně a bez emocí. Realita je mnohem složitější – jejich slovní projev se mění podle konkrétního rysu a podle toho, o jaké zkušenosti vyprávějí.

Cílem vědců nebylo vytvořit nástroj pro diagnostiku psychopatie z textu, ale ukázat, jak se osobnostní rysy přirozeně projevují v běžném každodenním chování a způsobu vyjadřování. Drislane věří, že hlubší pochopení těchto mechanismů může v budoucnu pomoci: „Pokud chceme být schopni psychopatii léčit nebo jí předcházet, musíme porozumět mechanismům, které jsou ve hře. To spočívá v porozumění jedinečným faktorům všech tří těchto dimenzí.“