Odyseus: Po staletí stále fascinující hrdina
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
4 min
Homérovu Odysseu znají už děti na základní škole, možná by se měla alespoň její část přidat do povinné četby, protože o tak velkolepý příběh by neměl být nikdo ochuzen.
Reklama
Proč jsou Odyseus a jeho výpravy pořád tak zajímavé? Nešlo jen o objevování a hrdinské činy. Svou roli hrají i další aspekty
Pokud by byla vyhlášena soutěž o největší příběh, který byl kdy vyprávěn, pak by Homérova Odyssea byla více než žhavým kandidátem na vítězství. A to jak svým obsahem (inspirovala mnoho spisovatelů a básníků), tak i rozsahem. Ve čtyřiadvaceti knihách obsahuje více než 12 000 veršů hexametru (básnická forma používaná v řeckém a latinském eposu) a sleduje dobrodružství lstivého a komplikovaného řeckého hrdiny Odyssea v období po trojské válce.
Aktuální příběh i po téměř 3000 letech
Kostra příběhu je poměrně jednoduchá, je o muži, který se po skončení dlouhé války snaží jen dostat domů ke své rodině. Bohužel kvůli mnoha bohům, nestvůrám a i přírodním živlům to není cesta krátká a rozhodně ani jednoduchá. Tato epická báseň je i dnes, přibližně 2700 let po svém vzniku, velmi aktuální. Je to příběh, který je zároveň velkolepý i intimní, rozsáhlý, ale zároveň velmi detailní. Klade si otázku, co vlastně znamená být člověkem, zvláště když byl zbaven kontextu, který ho dříve určoval: Odysseus je manžel, který je daleko od své ženy, otec, který postrádá svého dospívajícího syna, válečník, jehož válka skončila, král, který je daleko od svého království, vůdce, jehož muži umírají, a syn, jehož matka umírá na zlomené srdce, protože ho považuje za mrtvého. Je to cestovatel, pirát, dobrodruh, i uprchlík.
Největší pohádka všech dob
Odyssea zahrnuje desetileté období, kdy se Odysseus vrací z Tróje domů na Ithaku. Začíná však až na konci desátého roku, kdy Odysseus čeká na ostrově Ogygia, kde posledních sedm let žil s nymfou Kalypsó, dívá se na moře a přeje si, aby se mohl vrátit domů. Během prvních tří let cesty se setkal s jednookými lidožrouty, ospalými narkomany, vražednými obry, smrtícími Sirénami, čarodějnicí a děsivými Skyllou a Charybdou. Všechna tato dobrodružství jsou vyprávěna retrospektivně. Zároveň můžete sledovat dvě další dějové linie, jedna se týká Penelopé (Odysseova manželku) a druhá Télemacha (jejich poněkud nedospělého syna).
Nevyčerpatelná studna inspirace
Díky fantastickým prvkům se Odyssea stala zdrojem inspirace pro spisovatele prakticky všech žánrů. James Joyce ji použil jako základ pro svého Odyssea. Margaret Atwoodová napsala Penelopiadu, která zkoumá Odysseův návrat domů z pohledu jeho ženy. Děti v 80. letech 20. století sledovaly francouzsko-japonský kreslený sci-fi film s názvem Odysseus 31, který pokrýval dobrodružství Odyssea a Télemacha ve vesmíru. Děti v roce 2018 možná hrály hru Super Mario Odyssey, v níž se titulní hrdina snaží zachránit princeznu Peach před nuceným sňatkem s Bowserem. Právě takového svazku se obává Penelopa, která v Odyssee odmítá mnoho nápadníků a doufá, že se její pravá láska vrátí dříve, než bude nucena vzít si někoho jiného. Mario sice cestuje na lodi vyrobené z obřího klobouku, což není vyloženě homérské, ale jiné paralely tu jistě jsou.
Poslední série seriálu Prison Break byla také zjevně napsána fanoušky Odyssey: Michael Schofield byl sedm let vězněn ve vězení jménem Ogygia (název Kalypsina ostrova a stejná doba věznění, ačkoli Odysseovo vězení bylo o poznání příjemnější než to Schofieldovo). Přijal dokonce Odysseovu přezdívku Outis a před koncem série bojuje s agentem s krycím jménem Poseidon a oslepí jednookého muže. A když Čihiro sleduje, jak se její rodiče přejídají a mění se v prasata, v Miyakaziho klasickém filmu Spirited Away z roku 2001 si můžeme představit Circe, která stejným způsobem mění Odysseovy muže ve svině.
Odyssea je epos tak hluboký, podrobný a složitý, že každý čtenář může v jeho poetice najít něco nového a každý spisovatel se může inspirovat jeho příběhem. A to bude platit i za dalších 2700 let.
