Pobyt v přírodě není jen příjemný zážitek pro oči a nos. Má přímý dopad i na náš mozek

Pobyt v přírodě není jen příjemný zážitek pro oči a nos. Má přímý dopad i na náš mozek

Foto: Bogdan Sonjachnyj / Shutterstock

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Představte si, že byste každý den strávili hodinu v přírodě. Zní to jako luxus, že? Ale vědecké studie dokazují, že pravidelný pobyt venku dělá s naším mozkem divy. Možná se to nezdá, ale vaše neurony při procházce přírodou dostávají malou „wellness“ dávku. A to může udělat hodně.

Reklama
Obsah článku
  1. Jak příroda ovlivňuje mozek?
  2. Co na to říkají odborníci?
  3. Příroda = neviditelný terapeut
  4. 1. Snížení aktivity v amygdale
  5. 2. Zvýšení pozornosti a kreativity
  6. 3. Zlepšení kognitivních funkcí a neuroplasticita
  7. Tipy pro každodenní přírodní terapii
  8. Překvapivé bonusy

A co je nejlepší? Na rozdíl od mnoha trendových meditací nebo drahých kurzů, stačí si obout pohodlné boty a vyjít z domu. Vaše mysl vám poděkuje. A ano, i když občas zabrousíte na Instagram, příroda vás pořád naučí zpomalit.

Jak příroda ovlivňuje mozek?

Pobyt v přírodě není jen příjemný zážitek pro oči a nos. Má přímý dopad i na náš mozek. Vědecké studie ukazují, že už krátká procházka mezi stromy dokáže snížit hladinu stresového hormonu kortizolu. Mimo to i zklidnit amygdalu, tedy „alarm mozku. A zároveň zlepšit naši schopnost soustředění a kreativní myšlení.

Jinými slovy, příroda je takový neviditelný trenér mozku: povzbuzuje jeho zdraví, nechává odpočinout přetížené neurony a dává prostor novým nápadům, aniž bychom o tom museli vědomě přemýšlet. A bonus navíc: čím víc smyslů zapojíte, tím výraznější účinky pocítíte.

1. Snížení aktivity v amygdale

Amygdala je ta část mozku, která hlídá, jestli jsme v ohrožení. A často reaguje i na drobné stresy. Procházky v přírodě mohou výrazně snížit její aktivitu. Výzkumy ukazují, že už hodina strávená mezi stromy vede k poklesu kortizolu. To je ten všemi dobře známý hormon stresu. A také k pocitu uvolnění. Je to jako kdyby mozek dostal tlustou dekou a řekl: „Dobrý, teď můžeme vypnout alarm.“

2. Zvýšení pozornosti a kreativity

Naše mysl je často zahlcena obrazovkami, e-maily a notifikacemi. Příroda nabízí „měkké fascinace“. Jemné pohyby listí, šumění vody, zpěv ptáků. Tyto podněty uklidňují přední mozkovou kůru a dovolují našemu mozku odpočinout. To paradoxně zvyšuje schopnost koncentrace a kreativity. Mnoho spisovatelů, umělců a vědců přiznává, že jejich nejlepší nápady se zrodily právě při procházkách venku.

3. Zlepšení kognitivních funkcí a neuroplasticita

Pravidelný pobyt v přírodě podporuje neuroplasticitu. Schopnost mozku měnit se a adaptovat. To znamená lepší paměť, rychlejší učení a efektivnější rozhodování. Jinými slovy, příroda je jako osobní trenér pro váš mozek. A nejvíc cool je, že nevyžaduje žádné těžké činky.

Co na to říkají odborníci?

Dr. Alison Greenwood, psycholožka a zakladatelka organizace Dose of Nature, to shrnuje jasně:

Příroda má přímý fyziologický vliv na náš mozek. Procházky v přírodě mohou být účinnější než některé tradiční terapeutické metody.

vysvětlila webu Growwild.kew.org.

Takže pokud vám někdo řekne, že „procházka je ztráta času“, můžete se usmát a vzpomenout si, že váš mozek právě dělá něco, co žádná appka na meditaci nikdy nenahradí.

Tipy pro každodenní přírodní terapii

  • Začněte malými kroky: i 15 minut denně má pozitivní efekt. Nemusíte hned šlapat deset kilometrů.
  • Vypněte telefon: zkuste aspoň na chvíli odložit digitální svět a naslouchat okolí.
  • Dýchejte zhluboka: čerstvý vzduch, vůně lesa nebo květin, to všechno ovlivňuje náladu a uvolňuje napětí.
  • Buďte pravidelní: účinky se kumulují. Mozek si navykne na pozitivní změny.
  • Zapojte všechny smysly: sledujte barvy, poslouchejte zvuky, dotýkejte se kůry stromů nebo trávy. Aktivuje to různé mozkové okruhy.

Překvapivé bonusy

  • Snížení krevního tlaku: příroda uklidňuje nervový systém a podporuje zdraví srdce.
  • Lepší spánek: přirozené světlo během dne pomáhá nastavit cirkadiánní rytmus.
  • Pocit propojení: pobyt v přírodě snižuje pocity izolace a zvyšuje pocit pohody.

Ano, všechno to zní skoro jako reklamní slogan pro „super-food“ pro mozek. Nicméně věda potvrzuje, že funguje. Stačí skutečně vyjít ven.

Příroda = neviditelný terapeut

Příroda není jen kulisa pro selfie nebo romantické pikniky. Je to živá laboratoř, která mění váš mozek k lepšímu. Každý strom, každý list a každý šum vody je malý terapeutický nástroj. Takže obujte pohodlné boty, otevřete oči a nechte svou mysl na chvíli odpočinout. A když budete mít chuť, můžete si tenhle „lék“ přidat k denní rutině. Vaše nervy vám poděkují. A možná i vaše kreativita.

Reklama

Možná jste zmeškali

Čerstvá rajčata či pitná moč, aneb 5 úžasných experimentů které se osvědčily na Mezinárodní vesmírné stanici

Čerstvá rajčata či pitná moč, aneb 5 úžasných experimentů které se…

Mezinárodní vesmírná stanice se stává domovem pro astronauty klidně i na několik let, dbát na její technickou vybavenost je naprosto nezbytné. Některé experimenty se ale osvědčily také na Zemi.

Jihovýchod Evropy obývají lidé geneticky identičtí s populací ze stepí, pravlasti indoevropských jazyků a člověka jámové kultury

Jihovýchod Evropy obývají lidé geneticky identičtí s populací ze…

Všechny indoevropské jazyky, kterými se dnes mluví, lze vysledovat až ke stepním pastýřům kultury „Pit Grave“, potomkům lovců a sběračů z Kavkazu a Východu, potvrdila studie.

Odkud se vzaly starobylé názvy Praha, Beskydy, Karpaty či Tatry? Nejsou původem keltské, slovanské ani indoevropské

Odkud se vzaly starobylé názvy Praha, Beskydy, Karpaty či Tatry?…

Jizera, Ohře, Labe, Třebíč i Chrudim mají znatelný původ v keltských jazycích, ale co naše hlavní město a další zeměpisná pojmenování? Některá z nich nemají prokazatelnou etymologii ve slovanských a nejspíš ani v jiných indoevropských jazycích. Historie jejich zrodu může být ještě starší, dokonce i předindoevropská.

Na nedobrých porevolučních vztazích Čechů a vystěhovalých krajanů se nejvíce podílela závist, výchova a politici

Na nedobrých porevolučních vztazích Čechů a vystěhovalých krajanů se…

Byla to velká událost – sametová revoluce, po které se Češi z Čech, Moravy a Slezska rozjeli do světa, a naopak Češi ze světa přijížděli domů. Od počátečního nadšení z obou stran došlo k poměrně k rychlému vystřízlivění. Vztahy domácích a zahraničních Čechů procházeli a stále procházejí vývojem, uvádí Miroslav Krupička v jedné z kapitol knihy Češi – národ bez hranic.

Šílené, ale mnohdy dokonalé japonské vynálezy. Většinu z nich bychom však nevyužili

Šílené, ale mnohdy dokonalé japonské vynálezy. Většinu z nich bychom…

Japonsko, země vycházejícího Slunce. Toto označení vzniklo v Číně, neboť Japonsko leží východně od Číny. Také je to země velkých možností a kreativních lidí. Některé vynálezy jsou ale vskutku bizarní. Na několik z nich se nyní podíváme.

Naši pravěcí předkové nebyli fajnovky, jedli jako hyeny

Naši pravěcí předkové nebyli fajnovky, jedli jako hyeny

Když první pralidé slezli ze stromů a začali se pohybovat po dvou bohatými revíry v Africe, patřili mezi nejvýznamnější pojídače zdechlin černého kontinentu. Ano, opravdu je řeč o našich dávných předcích, kteří se od masožravých predátorů „učili“ být sami masožravými predátory.

Dvouhlaví psi žili v antickém Řecku i ve 20. století

Dvouhlaví psi žili v antickém Řecku i ve 20. století

Matka Příroda je zvláštní čarodějka a občas v ní vznikají tvorové, jaké by si lidé nedokázali představit ani ve snu. Ukázkovým příkladem je dvouhlavý pes. Ještě donedávna šlo o pouhý mýtus, dokud na scénu nevstoupil vědec Vladimir Demikhov.

Kriminalisté radí, jak se nestát obětí přepadení na ulici

Kriminalisté radí, jak se nestát obětí přepadení na ulici

Jistě jste mnohokrát slyšeli, že „se to může stát každému“. Odborníci však vědí své - především to, že násilníci a lupiči si vybírají své oběti z řad lidí, kteří působí na ulici ztraceně, roztržitě či zranitelně. Nebuďte tedy jedním z nich, radí zkušení kriminalisté.

Příslib západního blahobytu: Nákup v Tuzexu a fenomén bony odhalují skrytý svět  za železnou oponou

Příslib západního blahobytu: Nákup v Tuzexu a fenomén bony odhalují…

V době socialismu se Československo ocitlo v hrozném paradoxu. Na jedné straně lidem komunistické vedení neustále slibovalo, že budou žít v blahobytu a všeho budou mít dostatek. Na straně druhé tomu tak ale opravdu nebylo a k lidem se nedostávalo ani základní zboží.

Lyžařská studie: Lyžaři znečišťují hory „věčnými chemikáliemi“

Lyžařská studie: Lyžaři znečišťují hory „věčnými chemikáliemi“

„Kdo maže, ten dojel“ aneb za lásku k zimním sportům budeme platit! Voskování lyží je podle Evropské iniciativy pro biologické monitorování člověka prokazatelně jedním ze zdrojů škodlivých chemikálií.  

Doporučené články

Zapomenuté seriály: Bez politiky, zato s dobrodružstvím. Tajemství proutěného košíku si získalo celé generace

Zapomenuté seriály: Bez politiky, zato s dobrodružstvím. Tajemství proutěného košíku si získalo celé generace

Kvíz: Prvorepublikové filmy zná každý, ale v tomhle kvízu většina lidí pohoří

Kvíz: Prvorepublikové filmy zná každý, ale v tomhle kvízu většina lidí pohoří

Luděk Munzar žil, jako by měl několik životů. Miloval rychlost, létání i Janu Hlaváčovou, které slíbil, že nebude riskovat

Luděk Munzar žil, jako by měl několik životů. Miloval rychlost, létání i Janu Hlaváčovou, které slíbil, že nebude riskovat

Smrt jednoho znamená konec druhého: Fantasy velkofilm o dvojsrdci a ztracené cti se vrací na obrazovky

Smrt jednoho znamená konec druhého: Fantasy velkofilm o dvojsrdci a ztracené cti se vrací na obrazovky

Vinařská série chystá čtvrtý díl: Z Hádka a Langmajera jsou tátové, vinařství na Pálavě zachraňuje mladá krev

Vinařská série chystá čtvrtý díl: Z Hádka a Langmajera jsou tátové, vinařství na Pálavě zachraňuje mladá krev

Reklama