Starožitné palácové koberce mohou mít cenu, která vyráží dech
Foto: pexels
4 min
Pamatujete si na ty chvíle, kdy jste jako děti s otevřenou pusou procházeli zámeckými sály a obdivovali neuvěřitelný luxus, který dýchal z každého koutu? Mnohé z těchto monumentálních doplňků, které kdysi zdobily sídla aristokracie, dnes končí v soukromých sbírkách.
Reklama
Jeden takový unikát se nedávno objevil na českém trhu a jeho cena vyrazila dech i zkušeným sběratelům. Prodal se totiž za částku, za kterou byste si dnes pořídili nové rodinné auto. O jaký skvost se jedná a proč kolem něj vznikl tak obrovský poprask?
Když se textil stane uměleckým dílem
Řeč je o naprosto monumentálním palácovém koberci z legendární francouzské manufaktury v Aubussonu, který byl vytvořen v podmanivém stylu Art Deco. Tento textilní obr se pyšní těžko uvěřitelnými rozměry 11,3 × 6,21 metru, což znamená, že jeho celková plocha přesahuje 70 metrů čtverečních – tedy velikost průměrného třípokojového bytu.
Koberec okamžitě upoutá pozornost svou precizní geometrickou symetrií, kde dominantní centrální ovál obklopují propracované šestiúhelníky a další polygonální tvary. Vše je vyvedeno v harmonických, hřejivých odstínech hnědé, béžové, fialové a modré. Když se na něj podíváte, okamžitě ucítíte závan starých dobrých časů, kdy se řemeslo dělalo s láskou, trpělivostí a s důrazem na absolutní dokonalost.
Z francouzské manufaktury do anglického zámku
Historie tohoto konkrétního kusu je fascinující detektivkou. Pochází z proslulé francouzské manufaktury v Aubussonu, která je již od středověku synonymem pro nejluxusnější tkané koberce a tapiserie na světě. Tento konkrétní exemplář vznikl v období Art Deco, kdy světu vládla elegance, moderní geometrie a luxusní materiály.
Jeho osud byl však spjat s britskou aristokracií – původně totiž sloužil jako dominantní prvek ve velké zasedací místnosti na jednom z anglických zámků. Zajímavostí je, že uprostřed koberce stál obří oválný jednací stůl, který byl vyroben na zakázku tak, aby svými rozměry dokonale kopíroval centrální ovál vetkaný do samotného koberce. Jde o ukázku absolutního souladu interiérového designu, jaký si dnes už dokážeme jen stěží představit.
Jak poznat originál za statisíce
Jak ale sběratelé poznají, že nejde o běžnou napodobeninu, ale o milionový unikát? Klíčem je materiál a zpracování – v tomto případě jde o mimořádně kvalitní vlnu tkanou na pevné bavlněné osnově. Originály z Aubussonu mají specifickou strukturu vazby a nezaměnitelnou patinu, kterou časem nelze uměle napodobit.
U takto obřích kusů se navíc často setkáváme s historickými úpravami. Jak potvrzuje zkušený starožitník: „Koberec sloužil ve velké zasedací místnosti na jednom anglickém zámku, byl na něm umístěn jednací oválný stůl, který byl vyroben přesně na tento koberec. Během doby byl koberec na dvou různých místech, pro která byl upraven – kraje koberce jsou uzpůsobené přesně podle místnosti. Můžeme zajistit restaurování.“
Právě tyto drobné stopy historie a přizpůsobení konkrétním prostorám dodávají předmětu autenticitu, kterou sběratelé oceňují nejvíce.
Půl milionu za kus historie
Ačkoli se v některých bulvárních médiích objevil mýtus, že takový koberec „může mít doma po babičce každý a šlape po něm v obýváku,“ realita je zcela jiná. Vzhledem k obřím rozměrům a zámeckému původu je vyloučeno, aby se tento skvost skrýval v běžném paneláku.
Jeho skutečná hodnota je astronomická – na portálu Czechantik.cz se tento unikát prodal za úctyhodných 527 900 Kč! To vyvolalo živou debatu i mezi veřejností. Jeden z diskutujících na internetovém fóru trefně poznamenal: „To je sice nádherná práce, ale reálně – kam by to běžný člověk dal? Do mého obýváku 4×4 metry by se nevešla ani čtvrtina. Tohle je zkrátka investiční záležitost pro lidi, co vlastní zámek nebo hotel.“
Pokud máte doma na půdě staré koberce, obrazy či nábytek po předcích, rozhodně je nevyhazujte. I když možná nevlastníte sedmdesátimetrový zámecký unikát, specializované aukční domy nebo portál Aukro vám mohou pomoci odhalit skrytý poklad. Zkuste se porozhlédnout – neschovává se i u vás doma kousek historie?
