Barokní hodinky jsou klenotem za stovky tisíc. Rozhoduje punc a stav strojku
Foto: Pexels
4 min
Možná si na ten okamžik pamatujete z dětství. Prohrabovali jste se starou dřevěnou zásuvkou u dědečka v dílně nebo na chalupě a mezi starými hřebíky, klíči a zažloutlými dopisy jste narazili na těžké, kovové kapesní hodinky. Většina z nás nad nimi mávla rukou jako nad nefunkčním retro suvenýrem. Jenže svět starožitností právě zažívá neuvěřitelný boom a některé z těchto zdánlivě obyčejných kousků se dnes na českých aukcích prodávají za astronomické částky.
Reklama
Zapomenutý klenot z hloubi času
Tím absolutním svatým grálem, který nedávno pobláznil české sběratele, jsou úchvatné barokní kapesní hodinky, které spatřily světlo světa v samotném srdci Londýna. Tento konkrétní mechanický zázrak pochází z roku 1775 a nese hrdý podpis mistra hodináře George Greye. Když takový předmět vezmete do ruky, okamžitě ucítíte dotek historie. Nejde o žádný sériový plast, ale o poctivé dvojité stříbrné pouzdro zdobené detailní rytinou s mytologickou scénou.
Ciferník je celostříbrný a v jeho středu se nachází okénko pro datum, které stráží dvě precizně tepané volavky. Hodinová ručička je vyrobena ze stříbra, zatímco minutová ze zlata. Je to fascinující ukázka doby, kdy hodinky nebyly jen ukazatelem času, ale uměleckým dílem a symbolem společenského statusu.
Mistrovské dílo z dob, kdy se čas měřil ohněm a zlatem
Příběh těchto hodinek nás zavádí do druhé poloviny 18. století, do zlaté éry anglického hodinářství. George Grey patřil k elitě svého oboru a jeho stroje byly synonymem pro absolutní spolehlivost a luxus. Srdcem těchto hodinek je takzvaný špindlový (vřetenový) stroj s řetízkem a korunním kolem. Všechny vnitřní díly byly zlaceny v ohni za použití pravého dukátového zlata, což jim dodává neopakovatelný, hluboký lesk, který nezešedne ani po staletích.
Konstrukce stroje využívá masivní čtverhranné sloupky, takzvané egyptské sloupy, které spojují jednotlivé plátky stroje, a můstek setrvačky je zdoben filigránovou rytinou. Každý detail byl vyroben ručně, bez moderních strojů, pouze za pomoci lupy, pilníku a neuvěřitelné trpělivosti starých mistrů.
Detektivní pátrání v zásuvce: Jak poznat skutečný unikát od běžné repliky?
Jak ale poznat, zda máte doma skutečný barokní klenot, nebo jen bezcennou napodobeninu z pozdějších let? Klíčem k úspěchu je detailní průzkum pouzdra a stroje. Skutečné historické hodinky z této éry mohou mít uvnitř pouzdra vyražené puncovní značky. U anglického stříbra například najdete lva, který potvrzuje sterlingovou ryzost, a hlavu leoparda označující londýnskou puncovní kancelář. Právě kombinace těchto značek může pomoci určit, kde a kdy bylo pouzdro vyrobeno a kontrolováno.
Pozornost si zaslouží také takzvané písmeno data. Jeho podoba se v průběhu let měnila a ve spojení s ostatními značkami může pomoci určit konkrétní rok, kdy bylo stříbro přezkoušeno. Nejde tedy jen o ozdobné symboly – puncovní značky jsou pro sběratele něco jako občanský průkaz starého předmětu.
Rozhoduje i samotný strojek
Samotné pouzdro ale ještě neznamená, že jsou staré i hodinky uvnitř. U kapesních hodinek je proto potřeba prohlédnout také strojek. Zkušený odborník dokáže podle jeho konstrukce, způsobu výroby, podpisu hodináře a dalších detailů odhadnout jeho stáří.
Právě tady se může dostavit zklamání. Historické hodinky mohly být v průběhu staletí několikrát opravovány a některé jejich součástky byly při opravách nahrazeny novějšími. Staré pouzdro tedy nemusí automaticky znamenat, že všechny části hodinek pocházejí ze stejné doby.
A naopak – samotný nápis se jménem známého hodináře ještě není zárukou vysoké hodnoty. U starožitných hodinek je důležité posuzovat celý předmět: stáří pouzdra, původ, stav, mechanismus, případné opravy i to, zda jsou jednotlivé části původní.
Do hodinek raději sami nezasahujte
Pokud podobný nález objevíte doma, rozhodně není dobrý nápad pouzdro rozebírat šroubovákem nebo se pokoušet strojek vyčistit. U několik století starého mechanismu může i neodborný zásah způsobit škodu a snížit jeho hodnotu.
Mnohem lepší je nejprve hodinky vyfotografovat – zejména všechny puncovní značky, vnitřní stranu pouzdra, ciferník a strojek – a teprve potom hledat odborníka. Puncovní značky se totiž dají porovnávat s historickými katalogy a databázemi a někdy dokážou odhalit původ předmětu s překvapivou přesností.
Pokud tedy máte doma staré kapesní hodinky po prarodičích, rozhodně je nevyhazujte jen proto, že vypadají zašle nebo nefungují. Hodnota starožitných hodinek nemusí být na první pohled vidět. Někdy se nejdůležitější informace skrývá pod víčkem pouzdra – v několika drobných značkách, kterých si člověk při běžném pohledu vůbec nevšimne.
