Mateřství za socialismu ovlivňovala tehdejší ideologie, ekonomika i společenské podmínky
Foto: Yuganov Konstantin / Shutterstock
3 min
V Československu byly matky a rodiny formovány hodnotami prosazovanými socialistickým režimem. Tyto hodnoty zásadně ovlivnily každodenní život a roli žen v rodině i společnosti.
Reklama
Politické a ideologické souvislosti
Socialistický stát prosazoval rovnost žen tím, že podporoval jejich aktivní účast na pracovním trhu. Mateřství sice bylo považováno za důležitou roli ženy, ale zároveň se od ní očekávalo, že bude přispívat k budování společnosti.
Péče o děti proto byla částečně svěřena institucím, jako byly jesle, školky a družiny, aby ženy mohly plnit pracovní povinnosti. Podpora rodin za socialismu měla své limity, například otcové nemohli být přítomni u porodu. Novorozené dítě často poprvé viděli jen z okna porodnice, když čekali venku před budovou. Tento přístup odrážel tehdejší instituční přístup k rodičovství a rodinným rolím.
Mateřská dovolená
V té době bylo zavedeno opatření na podporu rodin a matek, aby se usnadnilo spojení mateřství s pracovním životem. Ženy měly nárok na placenou mateřskou dovolenou, která se postupně prodlužovala, a rodiny získávaly finanční dávky na výchovu dětí. Kromě toho byla budována rozsáhlá síť jeslí a mateřských škol, která umožňovala matkám návrat do zaměstnání. Přestože stát poskytoval podporu, matky čelily mnoha obtížím vyplývajícím z rozporu mezi ideologickými ideály a každodenní realitou.
Ženy často nesly dvojí zátěž, pracovní povinnosti i péči o domácnost a děti. Navzdory proklamované rovnosti zůstávala většina domácích úkolů na jejich bedrech. Délka a finanční podmínky mateřské dovolené se v čase výrazně měnily. V 50. letech trvala přibližně 18 týdnů, později přibyla další dovolená bez finanční podpory, o kterou ženy neměly zájem. Až když byla honorována, začala být využívána a postupně se její délka prodlužovala.
Porodnice
Porodnictví za socialismu se výrazně lišilo od dnešních standardů. Rodičkám často nebylo vysvětlováno, co se s nimi děje, nemocniční podmínky byly neosobní a děti po porodu byly oddělovány od matek a sváženy ke kojení. Tento přístup zavedl doktor Josef Švejcar, který jej později označil za chybný, a děti se pak začaly vracet k matkám, přesto tehdy ČSSR dosahovala jedné z nejnižších novorozeneckých úmrtností na světě.
Matky v 21. století
V dnešní době mateřskou dovolenou poskytuje budoucím maminkám zaměstnavatel, maximálně po dobu 28 týdnů (37 týdnů, pokud se narodí dvojčata nebo vícerčata). Na mateřskou může maminka nastoupit osm až šest týdnů před očekávaným dnem porodu, termín nástupu si v tomto rozmezí může určit sama.
Maminky si v dnešní době mohou zaplatit nadstandard během porodu, například samostatný pokoj, přítomnost partnera u porodu nebo si vybrat konkrétního lékaře. Zdravotnický personál dnes maminkám prakticky vše vysvětluje. Celkově je přístup individuální a důraz se klade na informovaný souhlas a respekt k jejich přání.
