Řemeslníci dnes vydělávají více než vysokoškoláci, protože jejich práce je velmi žádaná a specializovaná
Foto: Luis Molinero / Shutterstock
3 min
Nedostatek kvalifikovaných řemeslníků na trhu práce zvyšuje jejich hodnotu a platové ohodnocení. Navíc praktické dovednosti a zkušenosti jsou pro mnoho firem cennější než teoretické vzdělání.
Reklama
Řemeslníci
Ještě před několika lety by tomu málokdo věřil, ale dnes už nikoho nepřekvapí, že řemeslníci patří mezi nadprůměrně placené pozice. Často dokonce vydělávají více než někteří vysokoškoláci. Ukazuje se tak, že praktické zkušenosti a dovednosti někdy překonávají i formální vzdělání. Řemeslník, který si měsíčně vydělá přes 100 tisíc korun, už dnes není žádnou výjimkou. Hodinová sazba profesí jako je instalatér, elektrikář a podobně, začíná klidně na částce 500 korun za hodinu. Často může být dokonce i výrazně vyšší v některých městech. Výše výdělku závisí na lokalitě, konkrétním řemesle, zručnosti, pověsti řemeslníka a na tom, zda je zaměstnanec nebo pracuje na sebe.
Vysoká poptávka
Jedním z hlavních důvodů vysokých výdělků řemeslníků je velká poptávka po jejich službách a nedostatek kvalifikovaných pracovníků, což je důsledek toho, že v minulosti mnoho lidí volilo spíše středoškolské a vysokoškolské vzdělání než učební obory. Tento nedostatek řemeslníků zvyšuje cenu na trhu práce, protože zákazníci jsou ochotni zaplatit více za rychlé a kvalitní služby, a často dokonce nabídnou vyšší cenu než původní požadovanou. Navíc řemeslníci pracují na zakázky, mají flexibilní pracovní dobu a sami si určují, kolik hodin chtějí pracovat a jakou cenu si za svou práci řeknou, zatímco třeba učitelé mají pevně stanovené platy a omezené možnosti navýšení příjmů.
Srovnání
Učitelé nejsou nicméně jediní vysokoškoláci, které řemeslníci svými příjmy výrazně předčí. Počet studentů na českých vysokých školách za posledních dvacet let výrazně vzrostl. Například v roce 2022 studovalo v ČR téměř 305 tisíc studentů, což je o polovinu více než v roce 2001. S tímto nárůstem se zvýšil i počet studijních oborů, mezi nimiž jsou i takové, jejichž absolventi mívají obtížné uplatnění, například filozofie, dějiny umění či sociologie.
Tyto obory jsou sice ušlechtilé, ale najít v nich dobře placenou práci může být složité. Situace se ve společnosti pomalu vyvíjí k tomu, že někteří vysokoškoláci pracují za velmi nízké mzdy nebo zůstávají bez zaměstnání, zatímco zruční řemeslníci si mohou vydělávat i více než sto tisíc korun měsíčně. Kam tento trend povede dál, je otázkou. Možná se opět zvýší zájem o učňovské obory a počet vysokoškoláků mírně poklesne. Pravdou však je, že v posledních letech roste počet rekvalifikací, kdy se lidé k řemeslu dostávají i po dokončení střední nebo dokonce vysoké školy.
