Košlák: Zaniklá vesnice. Pokud ji navštívíte, nepoznáte, že tam někdy něco stálo

Košlák: Zaniklá vesnice. Pokud ji navštívíte, nepoznáte, že tam někdy něco stálo

Foto: YuliyaKirayonakBO / Depositphotos

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Je až smutné, kolik obydlí každým rokem mizí. O to horší to je, když zmizí celá vesnice, a to téměř beze stopy. Domky v Košláku ani samotnou vesnici již neuvidíte. Zbyl pouze mech na starých zdech z kamenů. Co o této dávné minulosti víme?

Reklama
Obsah článku
  1. Co o Košláku víme?
  2. Původ Košláku
  3. Dnešní oblast, kde Košlák stál
  4. Co uvidíte, když se do dané oblasti vypravíte

Co o Košláku víme?

Jen velmi málo. Víme jen, že se jednalo o osadu, která se nacházela v okrese Jindřichův Hradec, na území městyse Staré Město pod Landštejnem, a že sloužilo jako domov ne nám Čechům, nýbrž Němcům a možná také Rakušanům. Nacházelo se totiž na samotné hranici s dnešním Rakouskem.

Máte-li oko detektiva, můžete si na místě povšimnout malých zbytků základů, dnes již zcela zarostlých, a tzv. kamenné boží muky, která nám připomíná, že nic netrvá věčně a co jednou postavíme, se nemusí dožít příštího tisíciletí.

Původ Košláku

Vesnice měla i spoustu německých názvů. Nejpoužívanější byl Kockschlag, ale také se mu říkalo Kokschlag, Kosslak či Kotschlag. A není divu, že se do vzpomínek Němců a Rakušanů vryla nadobro. Ačkoli poprvé byla osada popsána roku 1579, v roce 1910 se nemůže chlubit více než 8 domy a 37 obyvateli, všech německé národnosti jakožto nechtěná vzpomínka na Třetí říši. V roce 1953 obec zaniká z důvodu hraničního pásma.

Dnešní oblast, kde Košlák stál

Staré stromy, z nichž mnohé jsou na úrovni rozpadu, mechem prorostlé kamenné výtvory, nejčastěji zdi. To je to jediné, co můžete v okolí bývalé vesnice vypozorovat. Po pozemku se můžete pohybovat volně, klidně i se zvířaty, žádný pozemek zde vlastně nezbyl. Vše je veřejnosti přístupné, stejně jako okolní lesy, na jejichž území nikdy žádná vesnice nestála.

Je to vlastně smutné. Něco vybudovat, aniž byste zanechali odkaz svého díla, je značně depresivní. Kdyby nebylo písemného zaznamenání osady, dnes bychom ani nevěděli, že zde nějaká osada kdy stála. Lze předpokládat, že za to mohla nenávist k Rakousku-Uhersku, nejspíše i k tehdejší Třetí říši a k Němcům, co způsobilo společně s rozdělením hranic zánik Košláku.

Co uvidíte, když se do dané oblasti vypravíte

Jak již bylo řečeno, je velmi těžké odhalit, že zde vůbec někdy nějaká osada stála. Jedná se však o velmi žádanou turistickou stezku – okolní cesty jsou vyšlapané a po cestě můžete (v závislosti na směru, odkud jdete) narazit na velmi čistý potok, který vypadá udržovaně, a na pár rozhleden.

A v oblasti, kde stála osada, se nachází informační tabule, která nám odhaluje osud osady. Konkrétně zde stojí toto krátké sdělení: „První zmínka o vsi Košlák je z roku 1487. u vsi se nacházel rybník, který pravděpodobně s výše zmíněnou vsí spadal pod dominium Landštejn. Ze sčítání obyvatel, které probíhalo na Novobystřicku roku 1910, vyplývá, že se v této vsi nacházelo 8 domů, které obývalo 37 německých obyvatel. Vesnice náležela k farnímu i poštovnímu úřadu ve Starém Městě pod Landštejnem. Odsun 1945: Dne 28. května 1945 ve 14:30 přijela nákladní auta plně obsazená partyzány pod vedením Tupého. Do deseti minut se museli všichni obyvatelé shromáždit na návsi. Mohli mít zavazadlo, které vážilo maximálně 30 kg a měli třicet minut na opuštění obce a odchod do Rakouska. Začátkem 50. let byla vesnice vysídlena v souvislosti s budováním tzv. Železné opony a následně srovnána se zemí.“ Pod tímto popiskem je i německá verze. Rozhodně se jedná o živý obrázek toho, jak vysidlování probíhalo, a o jeden z mála důkazů, že zde opravdu něco stálo.

Také vás přivítá kříž a trosky stavby, která nebyla srovnána se zemí úplně. Nejsou to však klasické trosky, větší část byla odstraněna. Okolí je zarostlé, někudy vedou stezky, avšak bližší průzkum připomíná spíše procházku lesem, do něhož mnoho lidí nezavítá. V bezprostředním okolí místa je také vodní plocha, ale na rozdíl od potůčku, který jako potůček vypadá, tato vodní plocha je jakási tůňka, zaneřáděná silicemi a poznamenána stárnutím stromů. Seschlé větve jsou jak na povrchu, tak také v tůňce.

Toto místo můžete navštívit, abyste pocítili prázdnotu, která po opuštění osady vznikla. Můžete být smutní, že tak krásné místo již nikdo neobývá, nebo se kochat krásami přírody, přestože příliš živý pohled neskýtá.

Reklama
Zdroj článku:

Možná jste zmeškali

Číňané to rozpálili jako první: Zemní plyn z hlubin země získávali již před 3000 lety

Číňané to rozpálili jako první: Zemní plyn z hlubin země získávali…

Vrtná technologie je jedním z méně známých přínosů Číny světu. Ten ji napodoboval zprvu s menším úspěchem. Tato technická pozoruhodnost by se měla zařadit po bok takovým čínským objevům, jakými byl magnetický kompas nebo černý střelný prach.

Správně česky: Platíte poplatek za psa, nebo ze psa?

Správně česky: Platíte poplatek za psa, nebo ze psa?

Pokud máte doma psovitého mazlíčka, jste povinni platit. Proč vlastně? Účelem poplatků je snižovat či vyrovnávat negativní důsledky spojené s chovem psů v obci. Poplatky mají pokrývat náklady na udržování čistoty obce – např. úklid psích exkrementů z veřejných prostranství, doplňování sáčků pro pejskaře, opravu košů určených na psí exkrementy a tak dále, popisují právníci.

Díky strašlivé tragédii máme přesně zaznamenané osudy lidí v okolí starověké Neapole. Nálezy v Pompejích nás dojímají dodnes

Díky strašlivé tragédii máme přesně zaznamenané osudy lidí v okolí…

Pompeje, město pohřbené pod nánosem prachu, sazí a lávy. Zůstalo prakticky neporušené – tak, jak najednou před 2000 lety zaniklo.

Bermudský trojúhelník je jedno z nejzáhadnějších míst na planetě. Mýty jsou stále živé

Bermudský trojúhelník je jedno z nejzáhadnějších míst na planetě.…

Bermudský trojúhelník – známý též jako ďáblův trojúhelník – je místem, kde údajně dochází k častému výskytu podivných jevů. Mizí zde lodě a letadla, ztrácí se signál, kompasy selhávají. Nepříjemnosti zde zažil i Kolumbus. Jsou tyto legendy pravdivé? 

V roce 1911 se v italském tunelu ztratil vlak i s pasažéry. Dodnes nebyl nalezen

V roce 1911 se v italském tunelu ztratil vlak i s pasažéry. Dodnes…

V roce 1911 se udála jedna z největších, ale málo známých železničních záhad. Vlak Zanetti vjel do tunelu mezi Emilií-Romagnou a Lombardií, a už nikdy nevyjel. Teorií o jeho osudu je několik, jednou z nich je i cestování časoprostorem.

Nedostižná kajakářská technologie: Oštěpem se třemi hroty lovili ptáky na hladině či napíchli několik kachen v hejnu najednou

Nedostižná kajakářská technologie: Oštěpem se třemi hroty lovili…

K menším vrhacím zbraním, jež jsou součástí kajakářské výbavy grónských Inuitů, patří oštěp na ptáky, kterým se loví ptáci na vodní hladině nebo těsně nad ní. Zasáhnout z kajaku tuleně je velmi těžké, ale ještě těžší je zasáhnout ptáčka, který se houpe na hladině.

Stěhování robustních Selk´namů: Muži nesli luky a šípy, ženy veškeré vybavení domácnosti a děti

Stěhování robustních Selk´namů: Muži nesli luky a šípy, ženy veškeré…

První lidé přišli do Ohňové země asi před 11 tisíci lety. Patřili pravděpodobně ke kmenu Haushů, kteří společně s kmenem Selk´namů obývali tento ostrov až do příchodu kolonistů ze středního Chile koncem 19. století.

Až do 20. století mohl muž prodat svou ženu. Mělo to svá jasná pravidla i důsledky, hlavně pro manželku

Až do 20. století mohl muž prodat svou ženu. Mělo to svá jasná…

Prodej manželky byl v Anglii způsob, jak ukončit neuspokojivé manželství v dobách, kdy byl rozvod výsadou pouze bohatých. Tato podivuhodná a mnohdy nemorální tradice se přitom zachovala až do počátku 20. století.

Inuité jsou hrdý národ. Jejich původní označení "Eskymáci" je pro ně extrémně hanlivé

Inuité jsou hrdý národ. Jejich původní označení "Eskymáci" je pro ně…

Inuité a Jupíci, dříve zvaní častěji Eskymáci, jsou nejrozšířenější skupinou na světě, která stále vede částečně domorodý způsob života. Žijí v oblasti, která se rozkládá na více než 3 500 kilometrech, včetně Grónska, severní části Severní Ameriky a části východní Sibiře.

Dramatický osud Jana Jesenia. Přijel udělat první veřejnou pitvu, a už neunikl

Dramatický osud Jana Jesenia. Přijel udělat první veřejnou pitvu, a…

Je to více než 420 let, kdy přijel Jan Jesenius do Prahy, aby provedl první veřejnou pitvu. Pitvy už v té době v českých zemích probíhaly, ale nikdy nebyly veřejné.

Doporučené články

Zapomenuté seriály: Bez politiky, zato s dobrodružstvím. Tajemství proutěného košíku si získalo celé generace

Zapomenuté seriály: Bez politiky, zato s dobrodružstvím. Tajemství proutěného košíku si získalo celé generace

Kvíz: Prvorepublikové filmy zná každý, ale v tomhle kvízu většina lidí pohoří

Kvíz: Prvorepublikové filmy zná každý, ale v tomhle kvízu většina lidí pohoří

Luděk Munzar žil, jako by měl několik životů. Miloval rychlost, létání i Janu Hlaváčovou, které slíbil, že nebude riskovat

Luděk Munzar žil, jako by měl několik životů. Miloval rychlost, létání i Janu Hlaváčovou, které slíbil, že nebude riskovat

Smrt jednoho znamená konec druhého: Fantasy velkofilm o dvojsrdci a ztracené cti se vrací na obrazovky

Smrt jednoho znamená konec druhého: Fantasy velkofilm o dvojsrdci a ztracené cti se vrací na obrazovky

Vinařská série chystá čtvrtý díl: Z Hádka a Langmajera jsou tátové, vinařství na Pálavě zachraňuje mladá krev

Vinařská série chystá čtvrtý díl: Z Hádka a Langmajera jsou tátové, vinařství na Pálavě zachraňuje mladá krev

Reklama