Kolik si vydělá revizor v Praze: Záleží na tom, kolik černých pasažérů nachytá
Foto: pexels
4 min
Reklamní kampaně lákají na desetitisíce a slibují stabilní kariéru v pražské dopravě. Realita všedního dne na palubě tramvají a v temných vestibulech metra je však mnohem dramatičtější.
Reklama
Sliby z letáků versus tvrdá realita
Náborové kampaně lákají nové zájemce na velmi atraktivní částky. Kampaně Dopravního podniku hl. m. Prahy slibují pro revizory potenciální výdělek až 75 000 Kč hrubého měsíčně. Toto číslo však má jeden zásadní háček, o kterém se v reklamách příliš nemluví.
Skutečný pevný základ, na který má kontrolor nárok při odpracování všech směn bez jediného pochybení, činí pouhých 29 000 až 30 000 Kč hrubého měsíčně. Všechno ostatní si musí každý zaměstnanec doslova vybojovat v terénu. Celkový plat se totiž skládá ze dvou velmi odlišných složek – pevné a pohyblivé, která závisí výhradně na počtu chycených a zaplacených pokut. Bez vlastního přičinění a neustálého vyhledávání černých pasažérů tak revizor zůstane na naprostém minimu.
Jak vypadá matematika strachu v praxi?
Provize za jednu úspěšně vybranou nebo dodatečně vymoženou pokutu činí pro revizora přibližně 140 Kč. Tato částka se může zdát malá, ale v celkovém měsíčním součtu hraje naprosto klíčovou roli. Aby se zaměstnanec vůbec přiblížil k průměrným hodnotám prezentovaným na veřejnosti, musí vykazovat extrémní aktivitu každý den.
Při základním platu 29 000 Kč hrubého musí revizor pro dosažení průměrného platu 64 400 Kč úspěšně vybrat a nechat zaplatit celkem 253 pokut za měsíc. Při standardních 20 směnách to znamená chytit a nechat zaplatit v průměru 12 až 13 černých pasažérů během jediné směny. Pokud by chtěl dosáhnout na inzerovanou hranici 75 000 Kč, toto číslo stoupá na 328 zaplacených pokut měsíčně, což představuje neuvěřitelných 16 až 17 úspěšných zásahů na každou směnu.
Agrese a neustálý stres
Práce v nepřetržitém třísměnném provozu, která zahrnuje víkendy i svátky, si vybírá obrovskou daň na lidské psychice. Revizoři denně čelí verbálním útokům a neustálé hrozbě fyzického násilí.
Za tyhle peníze to sice vypadá lákavě, ale nechat se denně posílat do patřičných míst, poslouchat nadávky od černých pasažérů a riskovat, že mi někdo zláme žebra, to za těch 75 tisíc fakt nestojí. Radši budu dělat v klidu za polovic, píše jeden z komentujících na sociálních sítích pod náborovou kampaní.
Právě proto jsou požadavky na uchazeče mimořádně přísné a sítem projde jen málokdo. Kromě minimálně středoškolského vzdělání s výučním listem a čistého trestního rejstříku musí každý zájemce projít náročnými psychotesty, které prověří jeho vysokou psychickou odolnost. Nezbytná je také dobrá fyzická zdatnost pro případné krizové situace. U příměstských linek se navíc vyžadují i základy angličtiny, aby byli kontroloři schopni komunikovat s cizinci.
Kdo má šanci dosáhnout na stotisícový plat?
Rozptyl reálných výdělků je obrovský a ukazuje propastné rozdíly mezi jednotlivými zaměstnanci v terénu. Méně aktivní revizoři si domů odnášejí okolo 40 000 Kč hrubého měsíčně. Naopak ti nejaktivnější, kteří se strategicky zaměřují na vytížené turistické trasy a klíčové uzly pražského metra, mohou měsíčně překročit i hranici 100 000 Kč. Je to však vykoupeno neustálým napětím, prací pod obrovským tlakem a minimem volného času.
Každý zájemce o tuto profesi tak musí předem zvážit, zda je ochoten vyměnit svůj klid za nejistý lov na černé pasažéry.
