Voňavá guma a čínská propiska. Jak vypadalo první září v osmdesátkách
Foto: vygenerováno pomocí AI: OpenAI, ChatGPT, redakce
3 min
První září v osmdesátých letech mělo nepsaná pravidla. Jedno z nich pravilo, že kdo nemá voňavé gumy nebo čínu s pandou, tak je totálně out. Husákovy děti jistě tyhle školní pomůcky poznají.
Reklama
Výbava do školy byla pro rodiče tehdejších dětí v základní verzi výrazně levnější než nyní, ale děti často chtěly něco naprosto jiného, co je odlišilo od ostatních. Vytáhnout se prvního září něčím parádním znamenalo dlouhé běhání po papírnictvích, hračkářstvích, zavítat do Prioru a pečlivě hledat. Speciality jako magnetické penály nebo čínská pera a propisky se k nám dostávaly přes jiné socialistické země nebo přímo jako dovoz z asijských zemí.
Voňavé ovocné gumy
Voňavá guma patřila k základní výbavě. Příjemnou ovocnou vůni pamětníci určitě nezapomněli. Tyto gumy měly ale i praktické výhody. Bývaly měkčí a obyčejnou tužku lépe vygumovaly. Nehrozilo, že by do místa vydřely díru, jako se stávalo u tužších obyčejných gum. Bývaly také ve veselých barvách a mívaly na sobě obrázek.
Také očicháváte dnešní barevné a velmi hezké gumy v naději, že se rozpomenete? Snad jen ve větších papírnictvích vzácně můžete objevit nějakou voňavou variantu, jinak z českého trhu prakticky vymizely. Důvody jsou dva. Prvním může být bezpečnost a více hlídané chemické složení gum, druhý důvod je o dost jednodušší. Změnil se trh a poptávka, voňavé gumy už prostě lidé nechtějí.
Čína pro starší děti
Mít čínské pero patřilo ke koloritu vyšších ročníků, kdy děti opouštěly pera inkoustová. Čína psala jemně, tence, nerozmazávala se, ale musela se v ní vyměňovat náplň. Ta byla navíc schována v elegantním úzkém stříbrném tubusu. Takže když se vám celé zelenozlaté pero rozskřípalo a zlomilo, mohli jste dál používat její torzo. Číny běžně koupíte i dnes, zůstaly oblíbenými psacími potřebami.
Čína s pandou
Malé krátké pero (nebo propiska) s hlavou čínské pandy ovšem bylo ještě o úroveň výš. To teprve byla machrovina. Oproti elegantní dospělácké „číně“ mělo toto pero větší výdrž, bylo vyrobené ze silnějšího plastu, ovšem zase se do něj velmi ztěžka sháněly náplně.
Obyčejná tužka s násobilkou
Obyčejná tužka s gumou byla něco. Ale což teprve obyčejné tužky s potiskem nebo folií, na které byla napsána násobilka? Učitelky na matematiku asi nebyly úplně nadšené, ale když to prošlo, měli jste k ruce parádní tahák.
Magnetický penál
Další top školní pomůckou byl magnetický penál. Oboustranný hranatý penál byl vlastně plastovou krabičkou s přihrádkami a polstrovanými dvířky na magnetické uzavírání. Měl speciální místo na tužky a na gumu úplně nejmenší přihrádku. Na jedné straně jste mohli mít pastelky a na druhé psací potřeby.
Výběr školních pomůcek nebyl tehndy tak široký, jako je dnes. Ale o to více si děti vážily každé nevšední varianty, která se naskytla. Pamatujete si, na co jste byli jako děti obzvláště hrdí? Podělte se o své vzpomínky v diskuzi.
