Pouhé dva plátky šunky denně mohou zvýšit riziko cukrovky. Vědci vysvětlili, proč uzeniny škodí

Diabetes 2. typu představuje rostoucí zdravotní hrozbu – celosvětově postihuje přes 400 milionů lidí a v Česku každý třetí člověk pravděpodobně během života onemocní. Britští vědci nyní přinášejí konkrétní údaje o tom, jak konzumace masných produktů ovlivňuje vznik této závažné choroby.

Dva plátky šunky jako rizikový faktor

Tým z Cambridge provedl dosud nejobsáhlejší analýzu vztahu mezi masem a diabetem. Do výzkumu, který publikoval časopis Lancet Diabetes & Endocrinology, zapojili dva miliony lidí z různých kontinentů. Zjištění jsou alarmující: pravidelná konzumace pouhých padesáti gramů zpracovaných masných výrobků denně – což odpovídá dvěma plátkům šunky – zvyšuje riziko vzniku diabetu v příštích deseti letech o patnáct procent.

U nezpracovaného červeného masa je situace o něco příznivější, přesto však varovná. Sto gramů denně, například jeden menší steak, znamená nárůst pravděpodobnosti onemocnění o deset procent.

„Technika zkoumání údajů jednotlivých účastníků poskytla konkrétnější důkazy o souvislosti mezi konzumací různých druhů masa a cukrovkou 2. typu než kdykoliv předtím,“ říká epidemiolog Nick Wareham.

Přečtěte si také

Tři jídla denně nemusejí organismu prospívat. Jaký režim je podle vědců zdravější?

17. 5. 2026

Češi konzumují méně masa

Pozitivní zpráva přichází z domácího prostředí. Statistiky za rok 2022 ukazují pokles celkové spotřeby masa na 82,9 kilogramu ročně na osobu, což je pokles z předchozích 86 kilogramů. Hovězího Češi snědli 8,8 kilogramu, vepřového 43,9 kilogramu – obě kategorie zaznamenaly pokles o 0,6 kilogramu.

Tento trend vítají zdravotničtí odborníci jako krok správným směrem. Výzkumný projekt InterConnect financovaný Evropskou unií umožnil vědcům analyzovat data z 31 studijních skupin a zohlednit faktory jako životní styl či zdravotní návyky.

Průmyslové zpracování jako hlavní problém

Hlavní autorka studie Nita Forouhiová zdůrazňuje, že projekt InterConnect pomohl lépe pochopit souvislosti mezi stravovacími návyky a diabetem v různých populacích. Naveed Sattar z Glasgowské univerzity, který se na výzkumu nepodílel, oceňuje kvalitu důkazů: „Údaje naznačují, že vyřazení červeného a zpracovaného masa z jídelníčku může lidi ochránit nejen před srdečními chorobami a mrtvicí.“

Problém nespočívá v samotném mase, ale v průmyslovém zpracování. Čím více úprav produkt prošel, tím vyšší riziko představuje. Přidané látky – soli, barviva, konzervanty či emulgátory – jsou skutečnými viníky zdravotních komplikací.

Jak vybírat uzeniny správně

Nutriční poradci rozlišují mezi jednotlivými typy masných výrobků. Šunka patří mezi dietnější varianty ve srovnání s trvanlivými salámy, paštikám nebo klobásami. Doporučení však zní jasně – kupujte výrobky nejvyšší jakosti nebo výběrové šunky, které mají jasně definovaná pravidla v české legislativě.

Kvalitní uzeniny mohou podle odborníků z Aktin přispět vitamíny skupiny B12, minerálními látkami jako selen, zinek a železo, a také bílkovinami. Klíčové je sledovat složení, původ a způsob zpracování.

Přečtěte si také

Při placení kartou v zahraničí volte platbu v místní měně. Ušetříte tak velké poplatky

17. 5. 2026

Kolik masa je ještě v pořádku?

Jednotlivé organizace se liší v konkrétních doporučeních:

• Světová zdravotnická organizace: maximálně 98 gramů červeného a zpracovaného masa týdně (cíl snížit spotřebu do roku 2050 o více než polovinu)
• Výživoví poradci podle časopisu Nature: nepřekračovat 300 gramů týdně
• Světové centrum výzkumu rakoviny: 350 až 500 gramů týdně

Dietolog Duane Mellor z Astonské univerzity připomíná komplexní přístup: „Lidé by rovněž měli mít stravu bohatou na zeleninu, ovoce, ořechy, semínka, fazole, hrách a čočku.“ Jídlo má doprovázet pravidelná fyzická aktivita pro minimalizaci rizika vzniku diabetu.

Diabetes 2. typu – tichý zabiják

Toto onemocnění postihuje v Česku přibližně deset procent populace a představuje hlavní příčinu slepoty, selhání ledvin, srdečních infarktů, mrtvic a amputací dolních končetin. Příznaky zahrnují velkou žízeň, časté močení, úbytek hmotnosti a kožní záněty.

Včasná diagnostika je možná odběrem krve při preventivním vyšetření. Léčba obvykle zahrnuje metformin, který lze kombinovat s dalšími antidiabetiky podle individuálních potřeb pacienta.