Kolik by měl mít na účtu důchodce peněz. Odborníci stanovili minimální částku
Foto: Andrei Porzhezhinskii / Shutterstock
4 min
Kolik peněz by měl mít důchodce na účtu, aby se nemusel bát budoucnosti? Odborníci se v částkách liší, shodují se ale na jednom: spoléhat se jen na státní důchod nestačí. Klíčem k jistotě je dlouhodobá příprava, ideálně už od mladého věku.
Reklama
Kolik peněz by měl mít důchodce na účtu? Odborníci se neshodnou na čísle, ale na principu ano
Otázka, kolik by měl mít člověk naspořeno na stáří, se v posledních letech objevuje stále častěji. Důvod je jednoduchý – rostoucí náklady na život, tlak na veřejné finance i fakt, že státní důchod většinou nepokryje životní standard, na který byli lidé zvyklí v produktivním věku. Odborníci sice uvádějí různá čísla, ale v jednom mají jasno: bez vlastních úspor to nepůjde.
Částky se liší, minimum ale existuje
Podle finančních expertů se doporučené úspory na důchod pohybují zhruba od dvou milionů korun výše, přičemž některé modely hovoří dokonce o násobcích ročního příjmu. Jiné odhady pracují s tím, že pro důstojné stáří je potřeba finanční rezerva v řádu „šesti nul“, tedy alespoň miliony korun.
Jak ale upozorňují ekonomové, nejde o přesnou vědu. Každý člověk má jiné výdaje, bydlení, zdravotní stav i životní styl. Proto se doporučení liší a nelze stanovit univerzální částku, která by platila pro všechny.
Stát spokojené stáří nezaručí
Státní důchod je v České republice hlavním zdrojem příjmů většiny seniorů, ale podle odborníků často pokrývá jen část předchozího příjmu. V praxi to znamená, že bez vlastních úspor dochází ke znatelnému poklesu životní úrovně.
Právě proto finanční poradci dlouhodobě upozorňují, že spoléhání se pouze na stát je rizikové. Demografický vývoj navíc naznačuje, že poměr pracujících a důchodců se bude dále měnit, což může systém ještě více zatížit.
Finanční nároky na život v důchodu se samozřejmě liší. Poněkud menší náklady čekají na seniory, kteří bydlí ve svém domku a domácnost sdílí s potomky. Tam se mohou nezbytné náklady na provoz domu rozdělit, navíc lze výrazně ušetřit na jídle využitím zahrady a malochovem zvířat. Jiná situace je u seniorů, kteří platí nájem, žijí ve dvou nebo dokonce jako jediní nájemci a všechny náklady na bydlení jdou za nimi. Nic si nevypěstují a vše kupují. Navíc, i kdyby se rozhodli odejít do domovů pro seniory, moc si nepolepší, protože i tam se finanční nároky na bydlení stále zvyšují a navíc pořadníky jsou nemilosrdné a čekání dlouhé.
Začít se dá i s malými částkami
Ačkoliv doporučení o milionech může působit odstrašujícím dojmem, odborníci zdůrazňují ještě jednu věc: při spoření na stáří není důležité začít velkou částkou, ale začít vůbec.
I menší pravidelné úspory, které se postupně navyšují, mohou v horizontu desítek let vytvořit solidní finanční polštář. Klíčovou roli hraje čas – čím dříve člověk začne, tím méně ho spoření zatíží.
Realita mladých: hypotéky a závazky
Ideální scénář, kdy si lidé od mládí odkládají na důchod, však naráží na realitu. Většina domácností řeší hypotéky, nájmy, leasingy aut nebo výdaje na děti. V takové situaci je dlouhodobé spoření obtížné.
Právě proto odborníci doporučují kompromisní přístup – i malé částky, například v řádu stovek korun měsíčně, mohou mít při dlouhodobém horizontu významný efekt. Důležité je vytvořit si návyk a s rostoucími příjmy úspory postupně navyšovat.
Jistota ve stáří začíná dřív, než si většina připouští
Přestože se konkrétní čísla u jednotlivých expertů liší, základní poselství zůstává stejné: finanční příprava na důchod by měla začít co nejdříve.
Nejde jen o to mít „správnou částku“, ale o schopnost vytvořit si rezervu, která doplní státní důchod a umožní klidnější stáří bez zásadního poklesu životní úrovně. A právě v tom hraje roli každá koruna, kterou si člověk odloží už dnes. Proto není na místě se zaleknout odborných rad, že je potřeba našetřit si například 2,5 milionu korun.
