Titanic prý potopil požár uhlí v jeho útrobách
Foto: Francis Godolphin Osbourne Stuart / Creative commons, CC-BY, https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/legalcode.cs
Kdyby se vás někdo zeptal na to, proč se nepotopitelný Titanic v roce 1912 potopil, nejspíš byste bez delšího rozmýšlení odpověděli, že kvůli srážce s ledovcem. Ale měli byste pravdu? Byl ledovec primárním důvodem zániku slavné lodi? Dokument s názvem Titanic: The New Evidence tvrdí něco jiného
Titanic byl největší obchodní lodí ve své době. Měřil 269 metrů na délku a mluvilo se o něm jako o nepotopitelné lodi. Jeho interiéry se inspirovaly slavným hotelem Ritz v Londýně a loď měla celkem 10 palub, z nichž 7 spojovalo mohutné schodiště. Kotvu Titanicu muselo nést až 20 koní a jeho spuštění na vodu sledovalo deset tisíc lidí.
Pro cestující první třídy vezla loď přes 8 tisíc doutníků, 1500 láhví vína a 20 tisíc láhví s pivem. Každý den Titanic spálil přibližně 600 tun uhlí, z toho do moře bylo každý den vyhozeno přes 100 tun popela. A právě uhlí, ne ledovec, jak se všude uvádí, bylo opravdovým důvodem, proč se tak velkolepá loď, která měla přinést Británii slávu, potopila. Ke dnu klesla v severním Atlantiku velmi brzy ráno 15. dubna 1912 po tom, co se srazila s ledovcem.
Potopení Titanicu si vyžádalo přes 1500 obětí na životech. Deníky novin začal plnit fakt, že se zdánlivě potopená loď rozlomila napůl kvůli nárazu do ledovce. Později se objevila řada dalších teorií. Třeba ta, že za potopení mohla kletba zemřelého faraona nebo že Titanic zasáhlo torpédo z německé ponorky. O požáru uhlí se moc nemluvilo. Tuto příčinu na světlo světa vynesl až výše zmíněný dokument, ve kterém vědci mají za to, že požár Titanicu způsobil požár uvnitř lodi.
Hořet mělo uhlí, které bylo skladováno ve velmi těsné blízkosti trupu lodi. Věci, kteří na dokumentu spolupracovali se domnívají, že požár v podpalubí vznikl ještě před vyplutím a že mohl trup lodi značně oslabit. Dokonce se domnívají, že kdyby dole v lodi nehořelo, náraz do skrytého ledovce by nebyl tak zničující. Toto tvrzení rozděluje historiky na dva tábory a i vy si můžete vybrat, ke které verzi zániku lodi se připojíte.
Potopení Titanicu vyvolalo senzaci. Jak se tohle mohlo stát, když se o lodi mluvilo jako o nepotopitelné? Jenže zatímco média společnost krmila články o skrytém ledovci a nepřízni osudu, spoustu věcí se zametávalo pod koberec. O požáru dlouho nepadla ani zmínka, přitom vznikl už v době před vyplutím.
Požár v útrobách lodi byl komplikací, která by slavnostní vyplutí jistě oddálila
Samozřejmě, že se požár uhlí v jednom z bunkrů nikomu nehodil. Kdyby se nahlásil podle pravidel bezpečnosti, pro Titanic by to znamenalo oddálení plavby. A to si nikdo z přítomných nemohl dovolit. Nejspíš si umíte představit ty titulky, které by slávu lodi drtily na padrť. Jenže uhasit takové masy uhlí, které Titanic vezl, to nebylo jen tak.
A proto dal někdo svolení k odplutí a snad doufal, že požár se podaří uhasit během plavby. To se nestalo a lze jen předpokládat, že nezbývalo nic, než nechat hořící uhlí dohořet. Možná, kdyby se onen bunkr nacházel dál od místa nárazu, pro loď by zkázu neznamenal. Jenže jak později fotografie odhalili, vedle místě nárazu byl na lodi vidět obrovský černý pruh. Všichni, kdo fotografii viděli, se ptali, co to je. Jen někteří se ale dali utišit tvrzením, že onen pruh je nejspíš jen odrazem na fotografii. V místě potopení totiž nebylo nic, co by se na trupu mohlo odrážet.
Smutné je, že kvůli nedbalosti muselo o život přijít takové množství lidí. Otřesné je pak, že i přes velikost lodi bylo na Titanicu k dispozici pouze 16 dřevěných člunů a 4 nafukovací čluny, které stačily pojmout jen jednu třetinu celé posádky. S potopením Titanicu se holt nepočítalo...
