Co by se stalo, kdyby hladina moře náhle vystoupala o 500 metrů výše?
Foto: Rocksweeper/ Shutterstock
4 min
Vědci neustále diskutují o tom, co by se stalo, kdyby hladina oceánů začala vlivem klimatu stoupat. Třeba o jeden centimetr, o dva nebo o deset. Ale představte, si, co by se přihodilo, kdyby kvůli nějaké situaci hladina oceánů stoupla rovnou o 500 metrů. Co by to znamenalo?
Reklama
Nemusí to být jen otázka z říše sci-fi. Hladiny oceánů kvůli globálnímu oteplování a tání ledovců neustále stoupají, i když jde jen o milimetry či centimetry ročně – ale dá se předpokládat, že s tímto tempem růstu bude za pár desítek či stovek let hladina oceánů výrazně výše než nyní. Nebo se může přihodit nějaká katastrofa, která prudce ovlivní výšku hladiny moří. Každý metr navíc bude mít přímý vliv na naše životy. A proto je namístě klást si otázku, co by se stalo, kdyby vystoupala o stovky metrů. Podívat se můžete na tomto videu.
Zaplavená Země
Hladina oceánů neroste kvůli dešťovým srážkám – zvedá se kvůli tání ledovců, které se proměňují ve vodu, a zvyšují tak její množství. Pokud by jednou roztály všechny ledovce světa, dosáhla by hladina oceánů mnohem vyšší úrovně než nyní. Ale pak by se růst zastavil, protože by neexistovaly žádné další zdroje vody na Zemi, které by nutily oceány dále se zvyšovat. Ovšem lidé se snaží expandovat do vesmíru, a tak by v budoucnu teoreticky nemusel být problém dodávat na Zemi led z jiných planet – který by ovšem mohl dát tát a hladina by opět rostla. Až by byla celá planeta doslova pod vodou.
Osud Atlantidy
Všichni známe pověsti o dávné Atlantidě, která se propadla pod mořskou hladinu a dosud je ukrytá někde na dně oceánů. A teď si představte, že by tento osud potkal skoro celou Zemi. Pokud by totiž hladina vzrostla o půl kilometru, většina světa by rázem následovala osud Atlantidy. A nešlo by zdaleka jen o malé, teoreticky nevýznamné ostrůvky v oceánech. Šlo by o celé kontinenty. Například Austrálie by se v takové situaci ocitla v průměru 200 metrů pod vodní hladinou. Co se týká Evropy, ta by zmizela z velké části, i když ne celá. Ale třeba Nizozemsko nebo Dánsko by přestaly existovat. Španělsko a Francie by si zachovaly jen svá nejvýše položená území. A úplně stejně neslavně by dopadla i velká část Severní Ameriky.
Afrika jako spása
Dala by se taková katastrofa vůbec přežít? Pomineme-li, že by lidstvo našlo spásu na nejvyšších pohořích světa (kde ale v tuto chvíli není úplně nejvhodnější klima a podmínky k trvalému přežití), tak existují místa, kam by se voda teoreticky nemusela ani přes tak brutální vzrůst dostat. Záchranou lidstva by mohla být Afrika. Většina jejího území se nachází ve výšce přes 600 metrů nad hladinou moře, takže tam by se souš zachovala. A stejně jako je Egypt považován za kolébku civilizace, mohla by se Afrika stát druhou šancí civilizace.
Hladomor a další problémy
Co by se dělo dál, kdyby byla většina světa zaplavena a jen hrstka šťastlivců by přežila? Rozhodně by si neužívali obnovený ráj na Zemi – i když potíže s extrémním růstem světové populace by to rázem vyřešilo. Vážným problémem by bylo najít zdroje jídla. Většina zemědělské půdy by se totiž ocitla pod hladinou. To, co by zbylo, není v současnosti vhodné k pěstování plodin.
Dalším problémem by byla výrazná kontaminace půdy solí. Chyběla by většina stromů, a Země by tak přišla o své „zelené plíce“. Plus by se změnily oceánské proudy a dost pravděpodobně by brzy došlo k výraznému ochlazení klimatu a vzniku další doby ledové. Takže tato teorie není pro lidstvo příliš povzbudivá. A můžeme jen doufat, že zůstane stále jen v říši sci-fi.
