Mladí správci sociálních sítí pobírají nadprůměrné mzdy. Proč si je firmy tolik cení?
Foto: pexels
4 min
Částka přes 60 000 Kč měsíčně pro juniorního správce sociálních sítí vyvolává otázky. Kdo téma sleduje delší dobu, ví, že za takovým číslem se skoro nikdy neskrývá jen to, že někdo umí natočit video. Skrývá se tam dohoda o tom, co přesně a v jaké kvalitě firmě přinese.
Reklama
Vezměme to postupně, tak jak by se ptal každý, kdo zvažuje podobnou pozici. Nejdřív: čím se taková odměna obhajuje? Firmy obvykle neplatí za samotnou výrobu příspěvků, ale za to, co po nich zůstane. Sleduje se dosah, zapojení publika, růst komunity a u zadavatelů, kteří počítají přísněji, také to, kolik návštěv a poptávek se z obsahu povedlo vygenerovat. Samotná kreativita a dovednost pracovat s internetem tedy mladému člověku nestačí. Musí také umět zaujmout publikum.
Mladý věk jako výhoda, nebo okno příležitosti?
Zájem o velmi mladé tvůrce má dvě vrstvy. Ta první je dobře pochopitelná: kdo na platformách vyrůstá, cítí jejich jazyk, tempo i drobné změny trendů přirozeně. Firmám to šetří čas, který by jinak věnovaly pozorování publika. Ta druhá vrstva je tržní. Poptávka může být částečně dočasná, protože platformy se mění a dnešní náskok se brzy vyrovná. Dlouhodobě tak obstojí ti, kdo k přirozenému citu přidají řemeslo.
Stejně se dá nahlížet i na generativní umělou inteligenci. Rychlé koncepty, varianty textů nebo první návrhy příspěvků zvládne stále snáz. Právě proto se hodnota přesouvá od samotného psaní k nápadu, ke znalosti značky a k úsudku, co zveřejnit a co ne. Pozice zaměřené čistě na produkci textu budou nejspíš pod větším tlakem než ty, které propojují tvorbu se strategií.
Co se děje za scénou
Vysoký plat mladého specialisty neznamená, že ho firma nechá pracovat úplně bez kontroly. Naopak. Má kolem sebe lidi, kteří schvalují jeho práci, a jasná pravidla, kterých se musí držet. Firma například kontroluje příspěvky před zveřejněním, aby neporušovaly zákony, autorská práva ani pravidla značky. Mladý člověk se také učí, jak má firma komunikovat se zákazníky a jaké informace může zveřejňovat. S plánováním obsahu, zadáním práce i vyhodnocováním výsledků mu pomáhají zavedené postupy a nástroje.
To všechno mu usnadňuje práci, přestože zatím nemá mnoho zkušeností s obchodem ani s fungováním firmy.
Při náboru proto zaměstnavatele nezajímá jen to, jestli mladý uchazeč dobře ovládá sociální sítě. Chtějí zjistit, zda dokáže přemýšlet také jako člověk, který je spravuje pro firmu. Dostane například za úkol připravit plán příspěvků pro konkrétní značku, vysvětlit, proč by zvolil právě takový obsah, nebo zhodnotit profil firmy a navrhnout, co by se dalo zlepšit. Důležité je, aby svá rozhodnutí dokázal vysvětlit a opřít o data a potřeby cílové skupiny, ne pouze o vlastní vkus.
U nejlépe placených pozic se navíc hodí, když člověk rozumí nejen tvorbě obsahu, ale také číslům. Dokáže například zjistit, kolik lidí příspěvek oslovil, kolik jich kliklo na odkaz a zda díky němu někdo nakoupil nebo se zaregistroval. Firmy totiž nechtějí jen hezké příspěvky. Potřebují vědět, jestli jim pomáhají získávat zákazníky. Člověk, který umí spojit kreativitu s měřitelnými výsledky, má proto při vyjednávání o platu lepší pozici než někdo, kdo se věnuje pouze tvorbě.
U nezletilých je potřeba vyřešit také právní stránku spolupráce. Záleží na věku, druhu práce i na tom, zda jde o zaměstnání, nebo práci na smlouvu. Podmínky se proto nedají shrnout jedním univerzálním pravidlem a konkrétní situaci je lepší probrat s odborníkem.
Je tedy 60 tisíc korun měsíčně pro mladého člověka příliš? Samotný věk na takovou otázku nestačí. Rozhoduje, co skutečně umí, jakou práci odvádí a jaký přínos má pro firmu. Pokud si díky podobné příležitosti osvojí práci s daty, naučí se spolupracovat s kolegy a pochopí, jak funguje podnikání, může mu tato zkušenost dát mnohem víc než jen výplatu.
