Designové retro lampičky ožívají na sběratelském trhu. Jak poznáte, že doma máte cenný kus?
Foto: pexels
4 min
Možná ještě stojí na chalupě, leží ve sklepě nebo ji máte schovanou v krabici po prarodičích. Kovová lampička, která za socialismu osvětlovala psací stoly, obývací pokoje i kanceláře, byla kdysi úplně obyčejnou součástí domácností. Dnes se ale některé modely prodávají za částky, které by jejich původní majitele nejspíš pořádně překvapily.
Reklama
Neplatí to sice o každé staré lampě, ale ikonické modely značky NAPAKO nebo svítidla navržená známými československými designéry se stala vyhledávanými sběratelskými kousky. Za ty nejvzácnější jsou zájemci ochotni zaplatit i desítky tisíc korun.
Obyčejná lampička, která dnes patří mezi designové ikony
V době socialismu lidé příliš nepřemýšleli nad tím, kdo lampičku navrhl. Hlavní bylo, že svítila a vydržela dlouhá léta. Dnes se ale na stejná svítidla dívají historici designu úplně jinak.
Velkou oblibu si získaly především lampy výrobního družstva NAPAKO, které vzniklo už před druhou světovou válkou a později se stalo jedním z nejvýznamnějších československých výrobců svítidel. Mnohé modely navrhl designér Josef Hůrka, jehož práce je dnes ceněna nejen u nás, ale i v zahraničí.
Proč jejich cena tolik vzrostla
Ještě před patnácti nebo dvaceti lety končily podobné lampičky často ve sběrném dvoře nebo na bleších trzích za pár stokorun. S rostoucím zájmem o retro nábytek a takzvaný bruselský styl se ale situace změnila.
Lidé začali oceňovat kvalitní kovové zpracování, jednoduchý nadčasový design i skutečnost, že většina těchto lamp byla vyrobena poctivě a vydržela fungovat desítky let. Retro interiéry jsou navíc stále populárnější a originální československé doplňky se objevují nejen v domácnostech, ale i v kavárnách, hotelech nebo architektonických projektech.
Ne každá stará lampa má hodnotu desetitisíců
Bulvární titulky často slibují, že každá socialistická lampička má cenu malého pokladu. Ve skutečnosti je situace složitější.
Běžné stolní lampy se na bazarech prodávají za několik stovek až nižší tisíce korun. Vyšší částky získávají hlavně zachovalé originály s původními díly, kompletním stínidlem a dobře doloženým původem.
Nejcennější bývají vzácnější modely od Josefa Hůrky nebo jiné designové série z 50. a 60. let. Ty se ve specializovaných vintage obchodech nebo na zahraničních aukčních portálech mohou nabízet i za více než 25 tisíc korun. Takových kusů je ale podstatně méně než běžných lampiček z domácností.
Jak poznat, že doma možná máte cenný kus
Sběratelé se dívají hlavně na několik věcí. Důležité je výrobní označení NAPAKO nebo jiného známého výrobce, původní lak, zachovalé chromované části i originální stínidlo.
Velkou roli hraje také stav lampy. Mírná patina většinou nevadí, ale amatérské přelakování nebo nahrazení původních dílů může cenu výrazně snížit.
Vyplatí se proto starou lampu před renovací nejprve vyfotit a případně si nechat její hodnotu odhadnout odborníkem. Někdy totiž i nenápadný detail rozhodne o tom, jestli má cenu několik stovek, nebo několikanásobně více.
Retro vlna jen tak neskončí
Zájem o československý design z druhé poloviny minulého století v posledních letech stále roste. Vedle lamp jsou oblíbené také židle, stolky, skříňky nebo keramika z 60. a 70. let.
Pokud tedy při úklidu půdy nebo sklepa narazíte na starou kovovou lampičku, nemusí jít jen o kus starého vybavení. S velkou pravděpodobností sice nepůjde o poklad za desetitisíce, ale u zachovalých a vzácnějších modelů může být jejich hodnota překvapivě vysoká. A právě proto dnes sběratelé staré lampy pečlivě hledají, zatímco ještě před pár lety končily bez povšimnutí v odpadu.
