Karlštejn: Nebeský Jeruzalém uprostřed Českého krasu měl sloužit jako úplně něco jiného
Foto: vchalup2 / Depositphotos
4 min
Původně zde král hledal odpočinek od panovnických povinností, hrad měl sloužit jako letní rezidence českého krále, ale dějiny se vyvíjely jinak. Všechno začalo tak, že 10. června 1348 spustil český král a pozdější císař Svaté říše římské Karel IV. stavbu hradu na břehu řeky Berounky, který dnes nese jeho jméno.
Reklama
Základní kámen k hradu podle některých pramenů položil arcibiskup Arnošt z Pardubic, který panovníka, jenž právě nepobýval v Čechách, zastupoval. Z původního záměru - vystavět hrad jako reprezentativní královské sídlo – během výstavby sešlo a hrad začal sloužit jiným a mnohem „sofistikovanějším“ účelům.
Místo relaxu a rozjímání císařský trezor
Po zvolení římským císařem v roce 1355 hledal Karel IV. místo pro uložení císařských korunovačních klenotů. Proto mění prvotní záměr rozestavěného Karlštejna, zakládá na hradě pro správu svatyní Karlštejnskou kapitulu (1357) a buduje kapli svatého Kříže jako pokladnici pro uložení korunovačních klenotů. Kaple sv. Kříže patří dodnes se svojí mimořádnou výzdobou a největší kolekcí gotických obrazů od jednoho mistra ke světovým unikátům,
popisuje web Visitstrednicechy.cz.
Výstavba hradu Karlštejn probíhala ve třech hlavních etapách. V první fázi vznikla Studniční věž, Purkrabství a Císařský palác. Ve druhé fázi byla postavena menší Mariánská věž s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a císařovou soukromou svatyní kapli svaté Kateřiny. Třetí a závěrečná etapa zahrnovala výstavbu nejvýznamnější a nejposvátnější části hradu – Velké věže s kaplí svatého Kříže.
Během staletí prošel Karlštejn dvěma výraznými stavebními úpravami: nejprve renesanční přestavbou v 16. století pod vedením architekta Ulrica Aostalliho de Sala a následně v 19. století, kdy ho v puristickém stylu upravil architekt Josef Mocker. Majestátní hrad stojí v celé své kráse i po více než 670 letech od svého založení a od roku 1910 je zpřístupněn veřejnosti, včetně svých původních gotických interiérů a svatyní.
Ke shlédnutí je toho dost a dost
„Karlštejn si dnes můžete prohlédnout ve třech samostatných okruzích. Císařův běžný život na hradě připomene I. trasa s názvem Soukromé a reprezentační prostory Karla IV. Duchovní podstatu hradu, symboliku, křesťanství a nejvzácnější interiéry hradu představuje II. okruh - Posvátné prostory včetně kaple sv. Kříže. Doplňkovou trasou je pak výstup na vyhlídku Velké věže,“ představuje možnosti prohlídek publikace Národního památkového ústavu.
Do nebeského Jeruzaléma bos
A právě na závěr posledně zmíněné trasy vstoupí návštěvníci malými dvířky do samotné kaple svatého Kříže, které se přezdívá „nebeský Jeruzalém“. Anglicky zní tento výraz „Heavenly Jerusalem“ a v křesťanské eschatologii je to označení pro nebe, místo blaženosti, kam odcházejí duše spravedlivých po smrti. Je to ideální město, které je v Bibli popsáno jako nová, dokonalá verze Jeruzaléma.
Nebeský Jeruzalém je označení pro kapli svatého Kříže, nejposvátnější místo na hradě, které nechal vybudovat Karel IV. Z velké úcty sem panovník vstupoval zásadně bosý. Kaple je vyzdobena unikátními gotickými deskovými malbami a sloužila jako pokladnice českých a říšských korunovačních klenotů. Byla zde také uložena rozsáhlá sbírka ostatků svatých, kterou Karel tak pečlivě budoval. Symbolicky představuje nebeský Jeruzalém, což je téma, které se prolíná i dalšími stavbami a plány Karla IV.
