Mýtus o recyklaci: Značná část plastového odpadu vůbec recyklovaná není
Foto: photographee.eu / Depositphotos
3 min
Na první pohled to vypadá jednoduše. Pár barevných kontejnerů, známé logo a pocit, že děláme správnou věc. Jenže co když za tím vším stojí příběh, který je mnohem složitější.
Reklama
Ekologie
Taky jste si určitě všimli úhledných a uklidňujících zelených log na obalech plastových výrobků? Evokují ekologii, rovnováhu a odpovědnost, a často pomáhají ulevit vašemu svědomí při nákupu. Třídění odpadu, poplatky za plastové tašky či sběrná místa působí jako kroky k udržitelné budoucnosti.
Jenže co když je tohle právě klamavá iluze, která nás utvrzuje ve falešném pocitu ekologické zodpovědnosti? Často se spoléháme na to, že skutečně dělámě něco, co bude dobré i pro budoucí generace, ale bohužel jsme na velkém omylu. Je každý odpad skutečně opravdu recyklovatelný?
Realita
Americko-německý dokument „Mýtus recyklace“ z roku 2021 odhaluje pozadí slibů, které dávají výrobci prostřednictvím zelených log. Film ukazuje, že značná část plastového odpadu vůbec recyklovaná není, buď kvůli chemickému složení, nebo proto, že by recyklace byla příliš nákladná.
Zaznívá i hlas odborníků, kteří otevřeně pojmenovávají rozpory mezi deklarovanou a skutečnou recyklací. Lidé mají pocit, že když pečlivě roztřídí odpad, tak nějak neznečišťují rovnou planetu. A nepřijde jim pak divné si třeba koupit celé balení pitných vod, místo toho, aby si natočili vodu z kohoutku. A co teprve, když si řeknou že na nové komponenty poslouží jejich ještě zánovní auto, a koupí si další, připomíná trefně článek na iDNES.cz.
Zvýšení recyklovatelného odpadu
Podle Evropské směrnice muselo Česko do roku 2025 zvýšit poměr recyklovaného odpadu téměř o polovinu. Vyplývá to i z Plánu odpadového hospodářství, který počítá s přechodem na tzv. oběhové hospodářství.
Co to znamená
U oběhového hospodářství nejde jen o to, jak odpad vytřídit, ale především o to, aby odpadu vznikalo co nejméně. A pokud už vznikne, má být co nejlépe využit, materiálově nebo alespoň energeticky. Zatímco dnes končí velká část odpadu na skládkách. Skládky totiž nepředstavují jen plýtvání surovinami, jsou ekologickým rizikem. Může dojít k úniku škodlivin do pozemních vod, kontaminaci nebo samovznícení.
Třídění odpadu
Třídění odpadu je důležité, ale samo o sobě nestačí, udržitelné chování znamená přemýšlet už při nákupu: Potřebujeme to opravdu? Nešlo by věc upravit, půjčit si, nebo ji vůbec nekupovat? Největší ekologická úspora totiž často spočívá v tom, co vůbec nekonzumujeme. Přesto se v České republice recyklace stává čím dál větší prioritou.
