Jánské Koupele: Od slavné lázeňské perly k městu duchů
Foto: Pramen Pavla. Zdroj: Jan Valach - Own work, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=21177835 / Creative commons, CC-BY-SA
4 min
Neoslňovaly mramorem, ale vděčily za svou slávu syrové romantice jesenického podhůří. Právě tato unikátní atmosféra činila pro mnohé z Jánských Koupelí nejkrásnější lázně v zemi. Dnes je však všechno jinak: z někdejší slezské perly je jen zarostlé město duchů. Ale naděje na obnovu zašlé slávy lázní se možná blíží.
Reklama
V hlubokých lesích na pravém břehu řeky Moravice, v katastru obce Staré Těchanovice v Moravskoslezském kraji, se nachází tiché a do značné míry opuštěné místo – Jánské Koupele. Dříve to bylo jedno z nejznámějších lázeňských míst ve Slezsku, dnes zůstávají po jeho někdejší slávě jen rozvaliny a tichá atmosféra starých budov mezi stromy.
Historie pramenů a vznik lázní
Léčivé prameny v této oblasti jsou známy již staletí – nejstarší písemná zmínka o „znamenitých kyselkách“ u Moravice pochází už z roku 1640. Místní obyvatelé si cenili zejména železité minerální vody, která se používala k pití a léčbě různých neduhů.
Samotné lázně vznikly až na počátku 19. století, zřejmě kolem roku 1811–1812, kdy hrabě Jan z Tenczina (někdy uváděn jako Tenczin) po koupi panství nechal očistit a upravit prameny a postavit první lázeňské budovy. Místu dal také jméno – podle svého vlastního jména vznikly Jánské Koupele.
Zlatý věk lázní
Ve 2. polovině 19. století lázně zažily významný rozkvět. Objeven byl nový minerální pramen bohatý na kysličník uhličitý a železo, tzv. pramen Pavla, pojmenovaný po dceři tehdejšího vlastníka. Tou dcerou byla Pavlína, dcera hraběte Felixe Arze z Vassegu. Kromě Pavly a Janova pramene byly v areálu i další (např. Marie nebo Lesní pramen).
Lázeňský areál se rozrůstal – přibývaly lázeňské domy, pavilony, promenády a ubytovací objekty. Návštěvníci sem přijížděli z širokého okolí, aby využívali léčivé účinky vody a klidné přírody okolních lesů.
Pád do zapomnění
Největší zlom přišel s druhou světovou válkou. Roku 1940 proběhla poslední lázeňská sezona a válka zásadně změnila osud celého místa. Lázně byly během konfliktu využity různými způsoby – například jako výcvikové místo pro Hitlerjugend nebo dokonce jako tábor pro zajaté důstojníky (tzv. Oflag), kde byli internováni významní polští, francouzští či belgičtí generálové. Později zde byl i lazaret Wehrmachtu.
Po válce pak areál přešel pod státní správu, byl znárodněn a přeměněn nejdříve na dětskou ozdravovnu a později na rekreační středisko odborů (ROH).
Po roce 1993, kdy lázně přestaly fungovat jako rekreační zařízení, zůstaly všechny budovy prázdné a postupně upadaly a velice rychle chátraly. Areál byl sice od roku 2005 na seznamu kulturních památek, avšak jeho ochrana se později omezila jen na některé objekty a bez reálné údržby se budovy dále rozpadaly.
Nedávno a dnes
Dnes jsou Jánské Koupele místem, kde se mísí duch slavné historie, stíny dnešních ruin a tichá nadvláda přírody. Řada opuštěných budov ještě stojí, zarůstá mechem a trávou a působí jako památníky lázeňské minulosti. I když místní voda již neslouží k procedurám, přesto je pramen Pavla, jako jediný, dodnes volně přístupný a lidé z okolí si k němu pravidelně jezdí pro vodu.
Pozitivní vyhlídky
V posledních letech (zejména v roce 2024 a 2025) se opakovaně objevují plány na obnovu areálu, a to v souvislosti s novým majitelem (společnost Bad Johannisbrunn s.r.o. podnikatele Karla Ležatky), který připravuje rozsáhlou revitalizaci místa.
I když Jánské Koupele dlouhá léta chátrají, prameny, které byly základem jejich někdejší lázeňské slávy, mají stále mimořádně vysokou jakost a léčivé vlastnosti. Rozbory vody a čerpací zkoušky z loňského roku potvrdily, že minerální voda z těchto pramenů je stále kvalitní a vydatná — což dává naději, že by se areál mohl jednou znovu proměnit ve funkční lázně nebo léčebné místo, jak potvrzuje reportáž České televize z loňského srpna.
