V 63 letech mě přestaly bolet nohy. Stačilo mi každé ráno pít tuhle lahodnou tekutinu
Foto: unsplash
3 min
Na internetu se šíří příběh ženy, která se údajně zbavila chronické bolesti nohou díky tajemné tekutině. Co je na tom pravdy a proč bychom měli být obezřetní?
Reklama
Když jsem poprvé narazil na příběh Anny Dvořákové z Hradce Králové, která se údajně zbavila sedmileté chronické bolesti nohou díky jakési „lahodné tekutině“.
Chronická bolest je skutečný problém. Podle odhadů jí v Česku trpí až 1,5 milionu lidí a Evropská federace IASP potvrzuje, že kvalita života těchto pacientů dramaticky klesá. Zoufalství, které člověka po letech neúspěšné léčby přepadne, je pochopitelné. A právě do tohoto zoufalství míří prodejci podobných zázraků.
Co víme o „tekutině„
Prakticky nic konkrétního. Složení je údajně „přísně střeženým tajemstvím. Spekuluje se o bylinných extraktech z Himalájí, Amazonie, nebo dokonce bájné Atlantidy.
Toto je klasický vzorec. Legitimní léčivé přípravky mají jasně deklarované složení, procházejí schvalovacím procesem a jejich účinky jsou ověřitelné. Tajemství kolem složení není známkou exkluzivity – je to červená vlajka.
Příběh, který se opakuje
Anna údajně vyzkoušela vše od silných analgetik, přes antidepresiva, fyzioterapii, akupunkturu, až po experimentální léčbu. Zajímavé je, že sama Anna přiznává, že současně s užíváním tekutiny změnila životní styl – více zeleniny, pravidelné procházky. Tyto změny přitom prokazatelně pomáhají u mnoha typů chronické bolesti. Ale v příběhu jsou prezentovány jako vedlejší, zatímco zásluhy jdou tekutině.
Chybějící důkazy jako „důkaz spiknutí“
Nejproblematičtější částí celého příběhu je způsob, jakým se vypořádává s absencí vědeckých důkazů. Místo aby to bylo vnímáno jako varování, je to prezentováno jako důkaz, že „farmaceutické giganty se bojí. Realita je prozaičtější. Pokud by existovala látka, která skutečně léčí chronickou bolest bez vedlejších účinků, vědecká komunita by se na ni vrhla. Nobelova cena by byla jistá. Farmaceutické firmy by se předháněly, kdo ji jako první uvede na trh. Spiknutí mlčení nedává ekonomický ani vědecký smysl.
Placebo efekt není urážka
V příběhu je placebo efekt odmítán s tím, že „nemůže fungovat na někoho, kdo vyzkoušel desítky léků. Placebo efekt je skutečný fyziologický jev. Mozek dokáže spustit uvolňování endorfinů, ovlivnit vnímání bolesti, změnit tělesné funkce. U chronické bolesti může placebo přinést úlevu až 30-40 % pacientů. To není slabost mysli – je to důkaz, jak mocně psychika ovlivňuje tělo.
Co si z toho odnést
Nechci nikomu brát naději. Pokud Anna Dvořáková skutečně cítí úlevu, je to skvělé – bez ohledu na mechanismus. Problém nastává, když se takové příběhy používají k prodeji neověřených produktů lidem v zoufalé situaci.
Chronická bolest si zaslouží skutečná řešení – multidisciplinární přístup, kombinaci farmakoterapie, fyzioterapie, psychologické podpory a změn životního stylu. Ne tajemné tekutiny s utajovaným složením a příběhy, které nahrazují důkazy.
Pokud vás láká vyzkoušet podobný produkt, položte si otázku: Proč by někdo, kdo má skutečně účinný lék, odmítal jeho otestování? A proč by prodával naději místo důkazů?
